Hunger games:Nezabiješ

Hodnocení a noční překvapení

Prakticky všechny tréninky vypadaly stejně. Vlastně jsem tam chodila proto, abych zjistila kdo je nebezpečný. Tak vám to trochu zkrátím. Oba z jedničky: Ariel, vysoká blondýna která to sakra umí s kopím a Derek, hnědovlasý šermíř. Z dvojky to jsou Hugh a Clara, oboum to jde s noži. Trojka jsou dva lukostřelci, Mark a Maria. Tímto končí profíci. Ze čtyřky jsou to dva dvanáctiletí, pětka jsou dvě kopyta, holka ze šestky to umí s lukem. Sedmička nic zvláštního osmičky a devítky se nebojím. Desítka jsou dost nebezpeční a dvanáctka nic moc. No já mám tak co říkat. Teď tu sedím a čekám až mě zavolají na hodnocení. Už šli desítky a Matt takže teď jsem na řadě já. Ozval se hlas.

"Stephanie Feerová."

Pomalu vimní do dveří a ohlížím se na ty dva z 12 kraje. Ani nezvedli hlavu. Moc se jim nedivím. Vešla jsem a za mnou se zavřely dveře. A já asi vím co jim ukázat. Přešls jsem k hrazdě a skočila z jedné strany na druhou. Moc tvůrců her si mě nevšímalo a tak jsem se rozhodla to risknout. Když jsem byla malá už jsem to zkoušela. Odrazila jsem se a skočila. Bylo to asi 3 metry vysoké a tak jsem stihla udělat pouze jeden přemet. Když jsem zvedla hlavu viděla jsem vyděšené oči tvůrců. Podívala jsem se na ně a odkráčela pryč. Nevím jaký bude mít toto moje vystoupení efekt ale myslím že se mi to povedlo. Hrdě jsem vyjela výtahem do svého patra a šla se převléct. Vybrala jsem si dlouhé volné kalhoty a halenku. Obojí zelené. Pak jsem si sedla na gauč a hypnotizovala televizi. Vedle mě seděl Matt a ani nedutal. V celé místnosti bylo ticho. Jen Tark držel Klee za ruku a něco jí šeptal. Na obrazovce se objevil znak Kapitolu a Ceasar Flickerman a začal známkovat. Jedničku a dvojku jsem ještě vnímala měli kolen deseti. Zbytek byl přesně podle mých předpokladů. Pak se dostal k nám.

"Matt z jedenáctého kraje má známku pět."

Matt si povzdechl a Klee ho hned začala utěšovat. Mě ale pořád zajímal Ceasar.

"Stephanie z jedenáctky má hodnocení deset."

Desítka! Jak jsem mohla s tím ničím co jsem předvedla? Skákala jsem na pohovce šťestím. Desítka je dost dobrá známka, vlastně jsem něco takového ani nečekala. Zářila jsem radostí zatímco Matt mě probodával pohledem. Kdyby pohledy vraždily, byla bych mrtvá. Ale to mi bylo jedno, celá šťastná jsem šla na večeři. Při večeři se slova ujal Tark.

"Zítra vás čekají rozhovory, takže by jsme si měli ujasnit co budete dělat. Vzhledem k tomu že téma vybírá Caesar tak jen krátce. Buďte milí. Snažte se vypadat upřímě. Říkejte pravdu, nebo alespoň lež která projde. Když se vás zeptá jak se vám tu líbí řekněte že moc. Chápete?"

Oba dva jsme přikývli. Tark ale ještě pokračoval.

"Caesar vám bude nahrávat do karet. Využijte toho."

Matt jen přikývl a odešel. Já tam ještě zůstala a nacpávala se. Pak jsem šla spát.

V noci kolem půlnoci mě vzbudily hlasy. Přešla jsem ke dveřím a pootevřela je. U stolu seděl Tark a Klee. Ale ji bych ani nepoznala. Na hlavě totiž neměla tu šílenou paruku, ale bylo vidět její opravdové vlasy. Byly hnědé. Takhle vypadala velmi hezky. Tark se k ní naklonil a potichu promluvil.

"Takže tohle jsou tvoje poslední hry?"

"Ne špatně jsi to pochopil."

Když promluvila zjistila jsem že s parukou zmizel i ten hloupý Kapitolský přízvuk. Klee pokračovala.

"Můžu bydlet s tebou. Ve vesnici vítězů."

Tark se usmál.

"Jak si je přesvědčila?"

Klee se zasmála.

"Zahrála jsem komedii. Typickou Kapitolskou komedii. Rozplakala jsem se."

Tark se zasmál a políbil ji. Pomalu jsem zavřela dveře a sesunula se na zem. Najednou už jsem ve Klee neviděla nafoukanou Kapitolanku, teď už ne. Nyní už to byla jen milující žena která se snaží být s mužem kterého miluje. Vlastně jako já. Došla jsem k posteli a okamžitě jsem usnula.

Ach jak já zbožňuju románky mezi vedlejšími postavami... :333