10.

239 23 0
                                    

Ráno mě opět vzbudil zvuk vyzvánějícího telefonu. Toho dotyčného, co mi volá, mám právě chuť zabít, ať to je, kdo to je. Ale už mi bylo prakticky předem jasné, kdo volá.

,,Jungkooku, opět se omlouvám, že vás vzbouzím v tuhle brzkou ranní hodinu. Chtěl bych pouze slyšet vaše rozhodnutí. Jste si tedy jist, že chcete vykonávat tu funkci?''

Zaváhal jsem. Velmi jsem zaváhal. S největší pravděpodobností ho přestanu bavit. Zamiluju se do něj a on mi hned na to zlomí srdce, ale bude to moje chyba. Já jsem podepsal smlouvu a měl s tím počítat. Asi už není cesty zpět.

,,Ano, jsem si jist.'' řekl jsem odhodlaně
Taehyung se potichu uchechtl.
,,To rád slyším. Sbal si pouze osobní věci, můj řidič tě asi za dvě hodiny odveze ke mě domů, kde budeš přebývat, dokud ti neskončí smlouva.''

Zarazil jsem se, ale hned na to se zeptal, abych měl ve všem jasno.
,,A kdy že mi končí ta smlouva?''
,,To určím já sám.'' dodal a hovor položil

Kiss and Makeup// taekookKde žijí příběhy. Začni objevovat