Kiss and Makeup// taekook

17.

Pohled Jungkooka

Pomalu jsem otevřel moje slepené oči. Ranní světlo mě okamžitě donutilo stát se nevidomým, tak jsem se snažil hodně mrkat, abych si na ono záření zvykl. Když jsem byl konečně schopen se koukat kolem sebe, uviděl jsem velmi hezkou místnost. Bylo tu strašně moc různých zásuvek a po včerejšku si můžu být jistý, že se v nich nenachází jenom ponožky.

Podíval jsem se vedle sebe a spatřil spícího Taehyunga. Vypadal rozkošně, ale přece jenom, nesmím zapomínat na včerejšek. Byl to pro mě nový zážitek, obyčejný člověk by ho nazval jako nepříjemný. Ale já jakožto Jeon Jungkook nejsem obyčejný. Zezačátku jsem si myslel, že ho zavraždím. Bylo mi do pláče, vzpíral jsem se a opravdu to hodně bolelo. Ale ten pocit, který se mi dostavil po těžkém přetrpění tohohle všeho, přebíjí celou tu bolest. Spokojeně jsem se usmál nad tím, jak jsem si to v hlavě srovnal a sám si uznal, že Taehyung mi dává něco, co jsem už dlouho potřeboval.

Usměvavě jsem se chystal vstát, ale jakmile jsem se vyšvihl do sedu, moje tvář se zkřivila do bolestivé grimasy.
,,Kurva!'' řekl jsem dost nahlas a tím vzbudil Taehyunga

Otevřel oči a podíval se na mě velmi ustaraným pohledem. Bylo to tak nezvyklé, až mě to znepokojovalo.
,,Jsi v pořádku?'' řekl a okamžitě se posadil
,,Jo, myslím.'' odpověděl jsem a pomalu vstal.
S chůzí jsem na tom nebyl moc líp než se sezením. Chtěl jsem jít do sprchy, ale Taehyung mě zadržel.
,,Nevím kam hodláš jít, ale doporučuju ti jít do našeho pokoje a sebrat si kufr.'' odsekl, tentokrát už naštvaně
,,Cože? Ale já nikam nej-"
Nedořekl jsem větu, protože Taehyung vstal a přiblížil se ke mně.
,,Řekl jsem hned! Rozumíš? Hned!"

Byl jsem naprosto zmatený. Očividně se mu nelíbím. Zklamání na mě dolehlo a slzy mi z očí jenom tekly. Ale momentálně jsem mu nebyl schopen odporovat a pomalým krokem jsem se vydal do našeho pokoje.