28 DNÍ s tebou /Jikook/

/jedenáctý den/ (4)

,,Co mi chceš ukázat?" zeptal jsem se zvědavě a utřel si mokré ruce do utěrky. ,,Pojď," řekl a chytil mě za ruku.

Prošli jsme obyvákem a dlouhou chodbou, až nakonec jsem stál v jeho pracovně a pozoroval ho, jak stojí u poličky z které sundal jednu knihu. Najednou se kus zdi otevřela.

Tajné dveře?

,,Co.. tam je?" zeptal jsem se a šel k němu blíž. Chytil mi ruku a propletl si se mnou prsty. Podíval se mi do očí a usmál se. ,,Pojď."

Pomalu jsme vešli dovnitř.

Jakmile Jungkook rozsvítil, tak se mi zastavil dech.

Červený pokoj s "krásnými" věcičkami. Jako jsou pouta, biče, provazy a tak dále.

,,To ses jako inspiroval od filmu Padesát Odstínů Šedi?" vyhrkl jsem a podíval se na něj. ,,Pfff.. co si jako o mě myslíš?" zasmál se a jemně do mě drcl. ,,Že si úchyl?" zvedl jsem jedno obočí a dal si ruce v bok. ,,Co že si to řekl?" zvýšil hlas a přehodil mě přes rameno. Cestou ke stolu mě silně plácl přes zadek.

Musím uznat, že se mi to líbilo.

,,Zůstaň,“ rozkázal mi, když mě položil na stůl. Moje paže dal vedle mojí hlavy a začal je svazovat červeným provázkem. Líbal a skousával mi kůžičku na krku. Cítil jsem, jak mi kamarád tam dole začíná tvrdnout. Když dokončil svou práci s provázkem, tak se vrhl na moje stehno, které hladil nahoru a dolů. Najednou zavadil o můj rozkrok a já se celý napjal.

Sakra.

,,Počkej,“ zašeptal mi do ucha a někam odešel. Nechal mě tu, svázaného a nadrženého. Už jsem chtěl zakřičet ať se okamžitě vrátí, ale nemusel, protože jsem ucítil jeho dlaň na mém boku. Po celém těle se mi objevila husí kůže.

,,Jungkooku~“ zavrněl jsem a chtěl si sednout, ale provaz zavázány kolem zápěstí mi to nedovolil. Pohladil mi vlasy a vytáhl z kapsy nějakou látku. ,,Co s tím chceš dělat?“ podivil jsem se. Jungkook se jen usmál a zavázal mi oči.

Já to tušil.

,,Jungk-“

,,Pšššt,“ přiložil mi ukazováček ke rtům na náznak, ať jsem zticha. Po chvíli ticha mi začal sundávat kalhoty. ,,Tady má někdo velký problémek,“ usmál se nad mojí erekcí, která už začala celkem bolet. ,,Jungkooku, prosím,“ zavrtěl jsem se.

Tak moc ho chci mít zase v sobě. Chci ho.

,,Jsi nějaký netrpělivý,“ řekl a roztáhl mi nohy. Myslel jsem si, že dostanu, co jsem žádal, ale místo toho jsem ucítil něco studeného u mého otvoru. Celý jsem se zachvěl. ,,Co to-“ Nedořekl jsem to, protože TU věc do mě strčil. Sykl jsem bolestí a zároveň slastí. Tou věcí začal pomalu pohybovat a já se mohl z toho zbláznit. Vzdychal jsem tak nahlas, že by mě uslyšeli až na Antarktidu.

V tom se po místnosti ozval zvuk vyzvánění telefonu. Jungkook přestal s úžasnou činností a vytáhl mi tu železnou věc z těla.

,,Ano?“

,,Ahoj, co se děje?“

,,D-Dneska nemůžu.“

,,Jo, zítra by to šlo.“

,,Dobře, drž se.“

Jungkook ukončil hovor a položil mobil na stůl. ,,Co se děje?“ zeptal jsem se. Jungkook vzdychl a sundal mi látku z očí. ,,Zítra musím odejít a až odejdu, tak se schovej a nevylezej ven.“

Tenhle den už je ukonce (konečně). Každopádně se omlouvám, že nejsem aktivní, ale škola je svině.. Teďka když jsou prázdniny, tak budu kapitoly vydávat častěji ^^