Dream life

2

Nelly
Po dvanácti hodinovém letu jsem celá unavená a nutně se potřebuju osprchovat. Právě sedím na sedadle spolujezdce tátova Audi. Cesta k Eleně probíhá celkem v tichosti, za to ticho jsem ráda, protože jsem na otce naštvaná. Ale to ticho trvá jenom deset minut, protože otec na mě začal  znova mluvit. ,,Zmínil jsem se o tom, že Elena má syna?" Zasténala jsem, protože fakt nejsem zvědavá na nějakého desetiletého drzého spratka, kterého budu muset hlídat. ,,Emm... Jak je starý?" Zeptám se. Táta se na chvíli zamyslí než mi odpoví. ,,Myslím že má 17." Zasmál se, zřejmě si všiml mého překvapení, které nejde přehlédnout. ,,Co sis myslela... že je to nějaký malý drzý spratek?" ,, Jo" odpovím okamžitě. Táta ještě dodá,,Jako spratek to je, drzý taky je, ale malý není. Tento týden tě bude hlídat. Já s Elenou dneska odjíždíme na služební cestu, vrátíme se v úterý." ,,Tati já nepotřebuju hlídání, je mi čtrnáct za nějak dvacet dní patnáct, už nejsem malá." Nepotřebuju hlídání a navíc nechci se moc vídat se svým novým nevlastním bratrem. Mám ráda své vlastní starší bratry a moc doufám , že se s nimi budu moc vídat i s matkou. Cesta k Eleně trvala přibližně 20 minut. Potom, co mi táta řekl, že mám nevlastního bratra, už radši mlčel, takže zbytek cesty probíhal v tichosti. Když jsem vylezla z auta a chtěla si jít pro svůj kufr, uviděla jsem před sebou velký dům v moderním stylu. Ten dům je tak pětkrát větší než co jsme měli v Novém Jičíně. Ve dveřích toho domu stojí nějaká nádherná žena. Je to úplný opak mámy. Ta žena je vysoká jako já, takže asi 170 cm, je hubená a má nádherné blonďaté vlasy, které jsou dlouhé po zadek. Má pěkné rovné zuby a dívá se na mě s širokým úsměvem. Když k ní přišla blíž, všimla jsem si, že má tmavě modré oči, připadám si jako bych se dívala do hlubin oceánu. Táta asi změnil vkus na ženy. Když jsem došla k ní, tak mě obejala. ,,Ahoj Nelly. Moc ráda tě poznávám, já jsem Elena.",,Ahoj" řeknu otráveně, ale vůči ní to není fér, protože je milá, takže ještě rychle dodám. ,, Taky tě ráda poznávám" a mile se na ni usměju. Pustí mě a táta se zeptá ,,Kde je Nate?" Elena okamžitě odpoví. ,,Je u kamaráda bude tu za 2 hodiny"usměje se na mě a já jí úsměv oplatím. ,,Tak..." řekne otec ,,... než se Nate vrátí od kamaráda tak si pojď vybalit." Pousměje se ,, zavedu tě do tvého pokoje" řekla odtáhl mě pryč. Jenže já nedokážu přestat myslet na jméno Nate. Tohle jméno se objevilo i v mé oblíbené knížce. Usoudím, že to musí být náhoda, a tak to nechám být. Místo toho se snažím prohlídnout si vnitřek domu, jenže to moc nestíhám, protože mě otec táhne k mému novému pokoji. Před dveřmi se zastaví a podívá se mi do očí. ,,Víš, chtěl jsem, aby sis zařídila pokoj podle sebe, takže tam máš jenom základní výbavu." Potom odešel a nechal mě samotnou. Otevřela jsem dveře pokoje a vešla dovnitř. Táta měl pravdu, je tu jenom základní vybavení, ale i tak je ten pokoj nádherný. Pokoj má bílou barvu, pod oknem mám stůl a u jedné zdi je postel. Musím si koupit barvy, aby jsem si mohla kreslit po zdech. Je tu i balkón a dvoje dveře. Vydala jsem se k prvním dveřím a zjistila, že za nimi je obrovský šatník. Je to tak velké,že moje oblečení nezabere ani půlku šatníku, takže si sem dám i svoje cheerové věci jako jsou medaile, diplomy a dárky, co mi udělaly holky. Vejdu zpátky do pokoje a vydala jsem se k těm druhým dveřím a zjistila, že tam je koupelna s vanou, sprchovým koutem a záchodem. Koupelna je taky velmi hezká a jsou tam další dveře. Jsem velmi zvědavá, takže jsem je otevřela a zjistila, že je tam tmavě šedý pokoj. Je tam postel s povlečením z červeného hedvábí a na stěnách jsou plakáty z porno časopisů. Myslím, že to je pokoj mého nevlastního bratra a že tam nemám co dělat, tak jsem radši odešla. ,,Nelly!!" zavolá na mě ze spoda otec. Sešla jsem dolů po schodech a uviděla otece a Elenu. ,,Máme pro tebe ještě jedno překvapení." Usměju se na ně a jdu za nimi a u toho přemýšlím, co by to mohlo být. Jdeme ještě o poschodí níž a zastavíme se u nějakých černých dveří. Otec otevřel ty dveře  a já nedokážu skrývat svoji radost. ,,Děkuju, děkuju, děkuju!!!" řekla jsem snad tisíckrát. Předemnou je gymnastická tělocvična s odpruženou podlahou, s různými pomůckami, trampolínou, běžícím pásem, činkami a nazemi leží fakt hodně kraťasů, podprsenek, ponožek a triček. Vidím tu značky ADIDAS, NIKE, PUMA a UNDER ARMOUR. ,, Můžu tady mít svoje medaile a diplomy z cheeru?"zeptala jsem se, protože by to bylo lepší než je mít v šatníku. ,,Jo"odpoví a já mám ještě větší radost. ,,Jdu se převléct"oznámím jim a posbírám všechno to oblečení. ,,Proč?"zeptají se oba naráz. ,,Protože už chci cvičit"odpovím a odejdu.