Dream life

21

O dva roky a pár měsíců později

Nelly
Za ty dva roky se nic moc nestalo. S Naty jsme začaly chodit na Riverside a jsme tam celkem spokojené. Martha a Nancy jsou tady v Hamptons na internátě a chodí na státní školu. S Bishopem jsme s naším vztahem nikam nepokročili a pořád ani jeden z nás neví, co mezi sebou máme. Za tu dobu jsem si fakt uvědomila, že ho stoprocentně miluju, ale bojím se mu to říct, nevím, jakou bych měla očekávat reakci, takže jsem si to nechala pro sebe. Nancy začala chodit s Brantlaym a jsou spolu neskutečně sladcí, i když Brantlay je pořád takový děsivý a uzavřený. Martha začla chodit s Hunterem, jsou taky hrozně sladcí a nehorázně jim to spolu sluší, ale vždycky, když je vedle sebe vidím, tak se ve svojí hlavě nehorázně směju, protože ten výškový rozdíl je fakt vtipný. Martha měří nějak sto šedesát centimetrů a Hunter má okolo sto devadesáti, takže to vypadá celkem komicky, teda aspoň podle mě. Za tu dobu jsem se ještě neodhodlala jim říct o své minulosti, ale chystám se jim to říct, co nejdřív. No a dneska je patnáctého května tři hodiny ráno a já chystám překvápko pro svou milovanou Natalku, která dneska bude slavit osmnáctiny. Všichni ještě spí, ale já mám před sebou spoustu práce. Musím upéct dort, chci Naty udělat snídani, ale před tím jí dát ještě zajímavý budíček a musím vyzdobit obývák a sehnat její fotky nejlíp trapné, protože to bude součást té výzdoby, a ještě než cokoliv z toho začnu dělat, tak musím uklidit. Minulý týden jsem napsala naší bývalé třídě jestli nechtějí přijet a většina s tím souhlasila. Před čtyřmi dny jsem pro ně poslala otcův soukromý tryskáč a včera dorazili do Hamptons, momentálně spí na hotelu. Martha a Nancy mi přijdou pomoct nějak za dvě hodinky, nebo spíš já pro ně musím za dvě hodinky přijet, protože ty dvě nemají auto. Začala jsem uklízet a do hodiny jsem to všechno uklidila, takže zatím stíhám. Teď jdu na dort. Věci jsem si nakoupila včera večer, takže bych snad měla mít všechno, teda pokud mi někdo něco nesnědl. Udělala jsem těsto, nalila ho do formy a strčila do trouby. Trvalo to půl hodinky a péct by se to mělo nějak hodinu. Už je nejvyšší čas vyjet pro holky. Vzala jsem si klíče a odešla ke svému Mustangu. Normálně bych jela svým Lamborghini, ale jelikož má místa jenom pro dva, tak by jsme se s holkama nevlezly. To Lamborghini jsem dostala jako dárek od Bishopa k osmnáctinám. Z venku je tyrkysové a vevnitř černé. Vyjela jsem na opačnou stranu města, kde bydlí holky. Cesta trvá nějak dvacet minut a já celou dobu poslouchala Justina Biebera. Ne, nejsem smutná, akorát se mi jeho písničky začly líbit víc než obvykle a v podstatě teď poslouchám převážně jenom jeho. Holky na mě čekaly na chodníku. Zastavila jsem u nich a ony si nasedly. ,,Čaute vy blbky moje" zasmála jsem se. ,,Nazdar kulíšku náš" zasmály se a mě smích ihned přešel. Nemám ráda, když mi někdo říká kulíšku. Nemám ponětí jak to vznikla a proč, ale prostě se mi to nelíbí. ,,Jsme domluvené i s Lucy a Lucille, takže teď ještě k hotelu, abychom je vyzvedly" usmála se Nancy. ,,To jste mi mohly říct dřív" protočila jsem panenky. Dojela jsem před hotel, kde stály holky. Pozdravily jsme se a já se rychle rozjela. ,,Zpomal nebo nás zabiješ" řekla nejistě Lucille. Já jsem se zasmála a ještě víc zrychlila. ,,Jezdit pomalu není její styl, nebo spíš to ani neumí" řekla za mě Martha. ,,A to jí jako dali řidičák?" zasmála se Lucille. ,,Jezdila už dávno předtím než ten řidičák dostala" řekla Nelly. ,,Cože?" divila se Lucille. ,,Jezdila jsem v Novém Jičíně za městem pouliční závody a byla jsem tam nejlepší" zasmála jsem se. ,,Takže jaký je plán?" zeptala se Lucy. ,,No, už jsem uklidila a v troubě mám dort, ještě zbývá vyzdobit obývák, dodělat dort, udělat snídani a vymyslet nějaký zajímavý budíček" odpověděla jsem ji a zastavila před domem. ,,Páni tady bydlíš?" zeptaly se Lucy a Lucille sborově. Až teď jsem si uvědomila, že jsou tady vlastně poprvé. ,,Jo" přikývla jsem a vešla do domu. Otočila jsem se na holky. ,,Hlavně buďte ticho, nahoře spí Naty s Nateem. Normálně bych vám řekla ať si hodíte věci ke mě do pokoje, jenže tam teď spí Bishop, takže si ty věci hoďte kdekoliv tady." Odešla jsem do kuchyně zkontrolovat ten dort. Zdá se, že je hotový. Vytáhla jsem ho. Musím ho nechat vychladnout, tak mezitím můžu vymyslet ten exkluzivní budíček. Přemýšlela jsem a něco mě napadlo. Vytáhla jsem krabici a začala se v ní přehrabovat. ,,Doufám, že to doma pořád máme" zamumlala jsem si pro sebe. ,,Bingo" řekla jsem radostně, když jsem našla tu zpropadenou plynovou houkačku. Naty mě za ten budíček bude nenávidět. Dort už mi vychladl a já ho mohla začít zdobit. Ozdobila jsem ho bílím krémem a na bocích jsou plátky jahod. Nahoru jsem dala naší společnou fotku, vytisknou na jedlém papíře, kde jsem já Naty, Lucille, Nancy, Martha a Lucy. Ještě jsem do toho zabodla svíčku ve tvaru osmnáctky, strčila to do ledničky a dort byl hotový. Koukla jsem se na hodiny a už je šest ráno. ,,Nancy!! Pojď mi pomoct udělat snídani!!" zavolala jsem na ní a ona za mnou hned přiběhla. ,,Co bude dobrého k snídani?" zeptala se zvědavě. ,,Uděláme jí snídani a to budou lívance a ovocem a javorovým sirupem" usmála jsem se a začla míchat těsto. Lívance jsem dala smažit na pánvičku a Nancy mezitím krájela ovoce. Ono to tak dobře vonělo. Tak snídani už taky máme. Přesunula jsem se do obýváku, kde to holky úžasné vyzdobily. Ze stropu visely balónky ve tvaru osmnáctky a všude byly její fotky. Na stůl jsem donesla šampaňské, skleničky, talířky, dort a tu její úžasnou snídani. ,,Takže plán je takový. Já jí teď půjdu vzbudit nahoru a zavážu jí oči, aspoň se o to pokusím, protože mě bude chtít zabít, ale prostě ji dovedu nějakým způsobem sem do obýváku, možná bude mít zavázané oči možná ne. Prostě když uslyšíte dupot a někoho jak bude křičet, že mě zabije, tak jsem ji ty oči zavázat nezvládla. Jak ji dovedu sem do obýváku tak prostě zařvete překvapení, žádná věda" vysvětlila jsem. Vzala jsem si z kuchyně tu houkačku a šla do Nateova pokoje. Zastavila jsem se před dveřmi a modlila se, aby oba ještě spali a aby nebyli vzhůru a aby tam nedělali něco, co bych opravdu nepotřebovala vidět. Otevřela jsem potichu dveře a oba dva ještě spali. Nate Naty drží okolo pasu a Naty je schoulená v jeho obětí. Jsou tak sladcí. Vyfotila jsem je, protože ta fotka se Naty určitě bude líbit. Přistoupila jsem k nim blíž a zamyslela se. Určitě mě zabije. Naty nějakým způsobem zvládnu, doufám, že zvládnu, ale Nate mě zabije určitě a ve vedlejší místnosti spí Bishop a toho tou houkačkou taky určitě vzbudím a taky mě bude chtít zabít. Takže v podstatě mě budou chtít tři lidi zabít, tak to je ještě složitější než jsem si myslela. Ještě jednou jsem se podívala, jak sladce spinkají, a odhodlala se zapnout tu houkačku. Ozvalo se fakt hlasitě houkání, tohle bylo určitě horší než ten metalový budíček, co jsem párkrát dala Naty. Ti dva vystřelili z postele a vražedně mě skenovali pohledem, ale ty jejich výrazy byly k pokukání. Odhodila jsem tu houkačku na zem a začla utíkat pryč. ,,Já tě zabiju Paličková!!!" zařvala Naty a utíkala za mnou. Vyběhla jsem ze dveří a do někoho vrazila. ,,Ale kampak utíkáš?" zeptal se jízlivě Bishop a přitom mě pevně držel. A do doprdele. Trošku mi to nevyšlo podle mých představ. Byla jsem uprostřed smrtícího trojúhelníku, který se skládal z naštvaného Bishopa, naštvané Naty a naštvaného Natea a všichni tři mě propalovali vraždícím pohledem. ,,Můžu to vysvětlit" řekla jsem nervózně. ,,A co chceš jako vysvětlovat!" Ty jo Naty je dneska fakt moc naštvaná. ,,No proč jsem tě vzbudila" nevině jsem se usmála. ,,No tak honem rychle začni než to špatně skončí" vložil se do toho Nate. ,,Můžu to vysvětlit v obýváku?" ,,Ne" odsekla všichni tři naráz. ,,Trošku mi to nevychází podle plánu!" zakřičela jsem tak, aby mě slyšely holky v obýváku. ,,Proč tak křičíš" zeptala se Naty a její vraždící pohled se přeměnil na nechápavý. ,,Hele pojďte si sednout do obýváku a tam to všechno proberem" navrhla jsem a tentokrát na to kývli. Bishop mě celou dobu držel, abych neutekla. ,,Překvapení" vykřikla jsem společně s holkama, jakmile jsme vešli do obýváku. ,,Všechno nejlepší ty osmnáctko naše" zasmála jsem se a rozcuchala ji ty její vlásky. ,,Jaké je datum" podívala se na mě. ,,Patnáctého května a neříkej, že jsi zapomela na svoje narozky" zasmála jsem se. ,,Nezapomněla" odsekla a okamžitě šla obejmout Lucy a Lucille, protože se neviděli v podstatě minimálně rok. ,, Už chápeš, proč jsem tě vzbudila?" řekla jsem pobaveně. ,,Jo chápu, proč jsi mě vzbudila, ale nechápu, proč jsi to udělala tím nejhorším způsobem, co existuje" odsekla. ,,Zlato, nejhorší způsob buzení si říkala, že je metal, měla by ses už rozhodnout" řekla jsem jízlivě a ona mě propálila pohledem. ,,Proč jsi mi nikdy neřekla, že jsi dělala striptérku už v tak mladém věku" zeptal se Nate a prohlížel si fotku, kde Naty dělala pole dance. Tak tohle posral. Naty se na něj jedovatě dívala, ale Nate si toho nevšiml. ,,Tos posral Riverside" zasmála jsem se a on se na mě nechápavě podíval. Naty si mezitím vzala noviny a zmotala je do ruličky. Praštila tím Nate a znovu a znovu. Já, holky a Bishop jsme chytli totální záchvat smíchu. ,,Jaká striptérka Nathanieli! Já jsem nebyla nikdy striptérka. Tohle jsi totálně posral" začala po něm křičet. Naty to bere se srandou, ale tak příležitost zmlátit Natea si přece nemůže jen tak nechat ujít. ,,Dobře, dobře, to stačí" smál se Nate a chytil ji tak , aby se nemohla hýbat. Naty se na něj pořád vražedně dívala, zatímco Nate se na ni sladce culil. Dlouze jí políbil a Naty si obmotala ruce kolem jeho zátylku. ,,Awwwwww" rozplývali jsme se s holkama nad jejich roztomilostí. Odtáhli se od sebe. ,,Jste tak sladcí, že z vás asi dostanu cukrovku" zasmála jsem se a Naty se začala červenat. ,,Něco si přej" řekla jsem, jakmile jsem ji dovedla k dortu se zapálenou svíčkou. Sfoukla to a my začali tleskat a křičet. ,,Všechno nejlepší lásko" usmál se Nate a dal před Naty puget rudých růží. ,,Děkuju" sladce se usmála a políbili se. Můj dárek pro Naty je to, že sem dovedu naše přátele ze základky. Už několikrát mi říkala, že jí hrozně chybí a chtěla by je vidět. ,,Musím si pro něco zajet" řekla jsem a šla si pro klíče od svého Lamborghini. ,,Ty jsi mi zapomněla koupit dárek" řekla smutně. ,,Ne nezapomněla. Zlato upekla jsem ti dort a zorganizovala celou tuhle akci a navíc dárek pro tebe mám pro tebe schovaný, ale potřebuju si pro něco zajet. Budu hned zpátky" usmála jsem se, vzala si klíče a nasedla do auta. Rychle jsem se rozjela k hotelu, kde jsou ubytovaní. Včera jsem tam dostala několik aut, abychom mohli jet všichni naráz a já tam jedu jenom kvůli tomu, abych je dovedla k sobě, protože ti tupci by určitě zabloudili a protože já neumím vysvětlovat trasy. Se zapískáním pneumatik jsem zastavila před hotelem, kde už všichni stáli. Zmateně a udiveně sledovali moje auto. Vystoupila jsem a oni na mě nevěřícně dívali. ,,Čaute, dlouho jsme se neviděli" řekla jsem s úsměvem a postupně všechny objala. ,,Takže... potřebuju tři dobrovolníky, kteří budou řídit." Přihlásili se Peter, Thomas a Harry. ,,Doufám, že jezdíte rychle" změřila jsem si je pohledem. ,,Zas tak rychlá, aby jsme tě nestíhali určitě nejsi" zasmál se Harry. ,,To si jen myslíš" odsekla jsem. ,,Tak nasedněte do aut a jeden člověk musí jet se mnou" řekla jsem a na všechny se podívala. ,,Ještě musíme počkat. Ještě tady není Lucy a Lucille" řekl Tyler. ,,Holky už jsou u mě, takže můžeme jet" řekla jsem a nastoupila do auta. Dveře, na straně spolujezdce, se otevřely a nasedl sem Tyler. ,,Přece si nenechám ujít jedinečnou šanci, projet se v tak úžasném Lamborghini a s tak fajn řidičkou" zasmál se a já s ním. ,,Varuju tě předem, jezdím fakt rychle" triumfálně jsem se usmála. ,,Hele, nevím jestli o tom víš, ale já v Novém Jičíně za městem jezdím pouliční závody a jsem v tom fakt dobrej, takže na rychlost jsem zvyklý" zasmál se. ,,Hmm... a už si porazil toho jejich šampiona, jak jsem tam byla naposled, tak ho nikdo nebyl schopný porazit" řekla jsem jízlivě. ,,Chtěl jsem, ale řekli mi, že je dlouhodobě mimo město. Beztak se jen někde schovává a bojí se jet na trať, aby ho někdo neporazil" zasmál se. ,,A já ti zase můžu potvrdit, že je vážně dlouho mimo město a že by jsi neměl proti němu šanci, protože je fakt rychlej" zasmála jsem se. ,,Ty se s ním jako znáš?" koukl na mě zvědavě. ,,Znám ho líp něž si myslíš" zasmála jsem se. ,,V tom případě mi můžeš říct, kdo to je?" nadzvedl obočí. ,,Já" usmála jsem se. On na mě vykulil oči, ale já ho ignorovala. Mezitím, co jsme si s Tylerem povídali, tak si všichni posedali do aut. Rozjela jsem se a koukla do zpětného zrcátka jestli jedou za mnou. Všichni zatím stíhali, takže zrychlíme. Zrychlila jsem ještě víc a to už mě moc nestíhali, takže jsem zase trochu zpomalila. Přijeli jsme k domu a všichni vylezli z aut. ,,Takže počkejte tady, já přivedu Naty a až ji přivedu, tak vystřelíte konfety a zařvete překvapení" vysvětlila jsem a všichni přikývli. Odemkla jsem dveře a šla do obýváku. ,,Jsem zpět" zazubila jsem se. ,,Trvalo ti to nějak dlouho a pro co jsi vlastně jela?" podívala se na mě Naty. ,,Pojď" chytla jsem ji za ruku a odtáhla ke dveřím. ,,O co tu jde?" nechápavě se na mě dívala. Usmála jsem se a otevřela dveře. ,,Překvapení" zařvali a vystřelili konfety. ,,Bože můj" Naty si dala ruce před pusu. Rozběhla se k nim a objala je. ,,Tolik jste mi chyběli" řekla. ,,Až se přestanete objímat tak přijďte dovnitř" zasmála jsem se a odešla do obýváku. ,,Vy dvě se můžete jít s nimi taky přivítat" řekla jsem Marthe a Nancy. Jim se rozzářily oči a odběhly ven. Lucy a Lucille si spolu povídaly a Bishop s Nateem pozorovali jednu fotku. ,,Co je na té fotce tak zajímavého?" zeptala jsem se a podívala se na ni a pak na kluky. Je to fotka z první třídy, všichni jsme na ní tak malí a roztomilí. ,,Kdo to je?" ukázal Bishop na fotku. Podívala na koho Bishop ukazoval. Ukazoval na malou baculatou holčičku s kudrnatými vlasy po ramena, no a shodou okolností jsem to byla já zamlada. ,,Proč tě to zajímá?" nadzvedla jsem obočí. ,,Myslím, že jsem ji znal" řekl. ,,No jo znáš ji" zasmála jsem se. Bishop se na mě nechápavě podíval. ,,No jsem to já" zasmála jsem se. ,,To nemůžeš být ty" řekl nevěřícně Nate. ,,Víš kdysi dávno jsem ti říkala, že jak jsem byla malá, vypadala jsem jak kulička" zasmála jsem se a odešla se podívat ven, protože tam byli podezřele dlouho. Všichni si tam povídali. ,,Proč nejdete dovnitř?" zeptala jsem se a oni pokrčili rameny a odešli dovnitř. ,,Nevíš kdy se vrátí Brantlay už ho chci vidět, chybí mi" zakňučela Nancy. ,,Já chci vidět Huntera, chybí mi" řekla smutně Martha. ,,Kdy už se vrátí?" zeptaly se obě naráz. Už mě s tím štvou, já vím, že je milujou ale takhle si ztěžovat každý den, to už je nad moje nervy. ,,Ticho a běžte dovnitř" snažila jsem se znít klidně a ony odešly. Brantlay a Hunter byli teď nějak dva týdny pryč a s Nancy a Marthou se neviděli, a holkám se po nich už stýská, já to chápu, ale už mě s tím serou. Nasedla jsem do svého Lamborghini a rozjela se k Brantlaymu domu, údajně by měli být spolu. Vím, že tu mám místo jenom pro jednoho z nich, ale jednoho strčíme do kufru, protože já jsem líná vytáhnout toho Mustanga. Zastavila jsem před jeho domem a vylezla z auta. Zazvonila jsem a čekala až se uráčí mi otevřít. Dveře otevřel vysmátý Brantlay, ale jakmile si mě všiml tak mu ten úsměv zmizel z tváře. ,,Co tu chceš?" zeptal se otráveně. ,,Jedete s Hunterem se mnou ke mně." ,,A to jako proč?" nadzvedl obočí. ,,Nancy a Martha mi každý den říkají, jak moc jim chybíte a já se z toho brzo zcvoknu" řekla jsem a nasadila vážný výraz. Brantlay protočil panenky. ,,Tak fajn. Huntere pojď jedem za holkama" zařval na něj. Po chvilce přišel i on. ,,Jo a jeden pojede v kufru" zasmála jsem se. Ti dva se na sebe podívali a pak se na mě zakřenili. Mi zmizel úsměv z tváře. Začala jsem záporně kývat hlavou a pomalu couvat dozadu. Brantlay s Hunterem mě chytli a ocitla jsem se v kufru svého auta. ,,Nikdy jsem si nemyslela, že pojedu zavřená v kufru svého auta" řekla jsem naštvaně. Zabouchly se dveře a my se rozjeli. Po chvilce zastavili a zase jsem uslyšela zabouchnutí dveří, takže už jsme asi u mě. Čekala jsem až mi otevřou ten kufr, protože se dá otevřít jenom z venku, a já vystoupím, ale nic se nedělo. ,,Papa kotě, užij si to v tom kufru" zasmál se Brantlay. ,,Ty parchante, okamžitě mě pusť ven!!!" zařvala jsem naštvaně a on se jenom smál. ,,Až se odsud dostanu tak jsi mrtvej!!" zařvala jsem znovu, ale už se nikdo neozýval, takže hádám, že už odešli dovnitř. Ležela jsem tam už asi nějakých dvacet minut určitě. ,,Nevíte náhodou kam zmizela Nelly!?" ozvalo se z domu. ,,No konečně si někdo všiml , že tam nejsem" řekla jsem si pro sebe a protočila panenky. Najednou se rozvonil můj mobil. Úplně jsem zapomněla, že ho mám u sebe. Volala mi Nancy. Přijmula jsem hovor a přiložila si mobil k uchu. ,,Nelly kde jsi?" zeptala se se starostí v hlase. ,,Seš na hlasitým odposlechu" dodala. ,,Zeptej se toho svého debila, kde jsem" řekla jsem otráveně. ,,Hej neříkej mi debile" ozval se Brantlay. ,,Debile" řekla jsem hnusně a típla hovor. Čekala jsem asi dalších deset minut než se konečně otevřel kufr mého auta. Posadila jsem se a vražedně se dívala na Brantlayho. ,,Nancy?" podívala jsem se na ni. ,,Noo?" nadzvedla obočí. ,,Jak moc by ti vadilo kdyby se zítra konal Brantlayho pohřeb?" řekla jsem vážne. Zasmála se tomu. ,,Pojď už dovnitř" kývla hlavou k domu. Ještě jednou jsem propálila Brantlayho pohledem a odešla k sobě do pokoje. Vytáhla jsem dárek pro Naty a odešla do obýváku. Došla jsem k ní ze zadu a přikryla ji rukama oči. ,,Kdo to je?" zeptala se. ,,Hádej" zasmála jsem se a věděla jsem, že mě pozná podle hlasu. ,,Nelly" zasmála se. ,,Všechno nejlepší" usmála jsem se a podala ji velkou krabici. Nakreslila jsem ji obraz, kde jsme my dvě spolu a k tomu ji tam dala šíleně moc druhů jídla. ,,Děkuju" objala mě. ,,A kde jsi vlastně celou dobu byla?" odtáhla se ode mě a nadzvedla obočí. ,,Ti dva parchanti mě nechali zavřenou v kufru" řekla jsem naštvaně. ,,Jací dva parchanti?" ,,Brantlay a Hunter" odpověděla jsem. ,,Hmm... Někdy se mi zdá, že s Brantlaym máte dost podobné myšlení. Oba dva musíte někomu dělat naschvály" zasmála se a odešla si schovat ten můj dárek. Podívala jsem se kolem sebe a všimla si, že Nate, Bishop, Brantlay a Hunter stojí u té fotky z první třídy a bedlivě ji pozorují. ,,Proč furt sledujete tu fotku?" nadzvedla jsem obočí. ,,Nelly řekni nám něco o svém dětství" řekl Bishop a já jsem celá ztuhla. Ne. Nevzpomínej na to. Nemysli na to. Už jsi na to zapomněla tak si to nepřipomínej. ,,Ne" odsekla jsem a vydala se do kuchyně. Vytáhla jsem ze skříňky vodku a začala pít rovnou z láhve. Říkala jsem si, že pít nebudu, protože nemám ráda, co alkohol s lidmi dělá, ale teď se mi to bude hodit. Podívala jsem se na hodiny a je pět odpoledne, ten čas nějak letí. Už jsem docela dost v náladě. Pila jsem dál a najednou ta flaška byla prázdná. ,,Kam se to podělo?" zamumlala jsem opile. Motavým krokem jsem se nějak dostala do svého pokoje, spadla na postel a usla.