Dream life

16

Nelly
,,Nelly! Nelly!!" začal někdo se mnou třást. Otevřela jsem oči a přede mnou stála Nancy. ,,Je čas vstávat, za hodinu odjíždíme" řekla. Šla jsem rovnou do kuchyně a nalila si kafe. Vůbec nevím jak dneska budu fungovat. Do kuchyně vešla Naty, podívala se na mě a snažila se zadržet smích. ,,Ty vypadáš příšerně" zasmála se. ,,Díky" řekla jsem ironicky. ,,Hele jestli jsem se v noci roztahovala tak moc, až jsi musela jít spát na gauč, tak jsi mě měla jednoduše vykopnout z postele a vyspat se" zasmála se. ,,Naty to nebylo tím, kdyby to bylo tím, tak by jsi dávno ležela na zemi." ,,A čím teda?" nadzvedla obočí. ,,Celou noc byla bouřka a ty víš, že u ní nikdy neusnu" povzdechla jsem si. ,,Aha. Jak dlouho jsi spala?" ,,Nevím. Hodinu. Možná hodinu a půl" pokrčila jsem rameny. Naty vzala konvici s kávou a dolila zbytek, co tam byl, ke mě do hrníčku. ,,Dneska ten kofein budeš potřebovat" zasmála se. Vzala jsem si z ledničky jogurt a ze šuplíku lžičku. Sedla jsem si na kuchyňskou linku a začala jíst. ,,Dobré ráno" vešli do kuchyně Bishop a Brantlay. ,,Tak co vyspala ses aspoň trošku?" zeptal se mě Brantlay. Bishop se na něj nechápavě a vzároveň vražedně podíval. ,,Jo, trošku jo" usmála jsem se. ,,Co jste spolu v noci dělali?" zavrčel Bishop a přeskakoval pohledem ze mě na Brantlayho. To snad ne, on snad žárlí. Musela jsem se nad tím pousmát, to je poprvé, co ho vidím žárlit. ,,Bishope klid, nic se nestalo, jenom..." nenechal mě to doříct. ,,Jenom co?" štekl po mě. Zamračila jsem se na něj. ,,Nebuď na mě hnusný." ,,Bishope nic nebylo, našel jsem je ve tři ráno, sedět v obýváku" vložil se do toho Brantlay. ,,Proč jsi nespala?" nechápavě se na mě podíval. ,,Byla bouřka" povzdechla jsem si. Bishop na to jenom kývl a já šla k sobě do pokoje. Holky už jsou nachystané a čekají v obýváku, zatímco já jsem pořád ještě v pyžamu. Převlékla jsem se a udělala si ranní hygienu. Věci jsme do aut dali už včera večer, aby jsme se teď nemuseli zdržovat. Samozřejmě, že díky mně, zase nestíháme. Přijeli jsme před školu a tam už u vchodu do autobusu čekala naštvaná učitelka, takže hádám, že se čeká jenom na nás. Hned jak si nás všimla tak po nás začala řvát, že se čeká jenom na nás, takže jsem to uhodla dobře. Sedla jsem si v autobusu dopředu, protože se mi nechtěly hledat volné místa v zadu. Zatím sedím sama, ale třeba si někdo přisedne. Do uší jsem si nasadila sluchátka a pustila si písničky od Justina Biebera, protože dneska nemám dobrou náladu, spíše se cítím smutně. Stýská se mi po bráškovi. Sice on je tady, vidím ho každý den, ale on neví, že jsme sourozenci, a to mě mrzí, ale říkat mu to nechci. Dívala jsem se z okna a periferním viděním jsem si všimla, že se někdo vedle mě posadil. Nevšímala jsem si toho do té doby než mi někdo vzal sluchátko. Otočila jsem se a tam seděl Bishop se starostlivým výrazem. ,,Proč jsi smutná?" zeptal se a vrátil mi sluchátko. Úžasné, Naty mu už asi stihla říct o mých písničkových náladách. ,,Po někom se mi stýská" povzdechla jsem si. ,,A po kom?" Záporně jsem zakývala hlavou a otočila se zpět k okýnku. Bishop poznal, že se o tom nechci bavit a rychle změnil téma. ,,Příští týden poletíme zase do Ameriky." Otočila jsem se zpátky k němu, nechápu, proč tam máme jet, byli jsme tam přece před měsícem. ,,Aha, a proč tam jedeme?" ,,Kvůli škole. Ta střední na kterou půjdeš vždycky pořádá týden, kde budoucí žáci chodí tam, aby se seznámili s prostředím a lidmi" usmál se. No mě až tak do smíchu nebylo. Nechci se seznamovat s novými lidmi, nemám to ráda, ale budu to muset přetrpět. ,,A na jakou školu půjdu?" nadzvedla jsem obočí. ,,Jsi přihlášena na Akademii Riverside. Chodíme tam i my s klukama." Usmála jsem se, aspoň někoho tam budu znát. Zvedla jsem se a zamířila za Naty. Potřebuju se jí zeptat jestli půjde na tu školu se mnou a nebo ne. ,,Naty musím s tebou mluvit" podívala jsem se na ní s prosbou v očích. ,,Jasně" usmála se a zvedla se. Spolu jsme si sedly na schody které vedou ke dveřím autobusu. ,,Tak o čem chceš mluvit." ,,Jedu do Ameriky podívat se na tu školu a chci se zeptat, jestli teda pojedeš se mnou. Táty už jsem se ptala ohledně toho bydlení a nevadí mu když budeš bydlet s náma" usmála jsem se na ní a vyčkávala na její odpověď. Naty se na mě zazubila. ,,Už jsem to řešila s rodiči. Nevadí jim to a zaplatí mi školné." ,,To je úžasné!" vykřikla jsem a pevně ji objala. ,,Hele, bavila jsem se o tom i s holkama a Nancy s Marthou se tam přihlásili na školu a budou na intru. Myslím, že říkaly, že se ta škola jmenuje Hampton Beach" řekla vesele. ,,Tak to je nejvíc skvělé!" znovu jsem vykřikla. ,,A co Lucy?" ,,Lucy bohužel rodiče nepustí takže zůstane v Česku, ale budeme za ní určitě minimálně jednou do roka jezdit" usmála se. Zbožňuju, když se Naty směje, má tak úžasný úsměv a skoro vždycky, když vidím, že je šťastná, se mi o tisíc procent zlepší nálada. ,,Běž si zpátky sednout a prospi se. Jde na tobě vidět, že jsi unavená." Vstala a odešla zpátky na svoje místo a já udělala to samé. U mého místa pořád seděl Bishop, ale tentokrát měl v uších sluchátka a zavřené oči. Snažila jsem se kolem něj projít tak, abych ho nevyrušila, ale to se mi nepovedlo. Autobus prudce zabrzdil a já spadla přímo na Bishopa. Zvedla jsem trochu hlavu, abych mu viděla do obličeje. Díval se na mě a na tváři měl úšklebek. Chtěla jsem z něj slézt a posadit se na svoje místo, ale on mě jako vždy pevně držel. Upřeně se mi zadíval do očí. Hleděl přímo do mě, jako by se snažil povolat moji duši a už mi ji nevrátit. Přiblížil se víc ke mně a spojil naše rty. Věnoval mi malý něžný polibek. Tyhle mám nejradši cítím u nich lásku, cítím se u nich v bezpečí, je to zvláštní ale vzároveň nádherné. Odtáhl se ode mě a pustil mě, díky tomu jsem si už mohla sednou vedle na sedačku. Bishop mě objal kolem pasu a přitáhl si mě blíž k sobě. ,,Prospi se trochu" dal mi pusu do vlasů. Položila jsem si hlavu na jeho hruď a zavřela oči. Přemýšlela jsem o tom co mezi sebou vlastně máme. Neřekli jsme si, že se milujeme a nebo, že spolu chodíme, nevím jak to mezi sebou máme, každopádně vím, že ho mám ráda vážně hodně ráda. S tady těma myšlenkami jsem pomalu začala usínat.

*****

Probudila jsem se, protože jsem cítila štiplavou bolest na tváři. Otevřela jsem oči a uviděla jsem smějící se Naty. ,,Ty jsi mi dala facku?!" vykulila jsem na ní oči. ,,Jo dala jsem ti facku. Bishop tě zkusil vzbudit tím, že ti dávala polibky na celý obličej, jenže ty jsi spala dál. Nevěděl jak tě vzbudit tak poprosil mě, že prý už v tím mám praxi. Ze začátku jsem tě jen tak trošku profackovávala, ale to nezabralo, tak jsem ti musela dát pořádnou" ukončila svůj krátký monolog a odešla dozadu do autobusu. Podívala jsem se na Bishopa, který se mi taky smál. ,,Jen počkej, tohle ti někdy oplatím" zamračila jsem se na něj. ,,Ale no tak kotě, potřeboval jsem tě nějak vzbudit, já jsem to zkoušel po dobrým" zasmál se. Otočila jsem se k němu zády. Budu si hrát na uraženou. ,,Snad se nezlobíš." Nic, ignorovala jsem ho. ,,No tak, nehraj si na uraženou." Pořád jsem nijak nereagovala. Bishop si obmotal ruce kolem mého pasu a začal mě líbat na krku. On prostě ví, jak mě rozptýlit. Zastavil se a začal mou pokožku jemně sát. ,,Bishope!" varovala jsem ho. ,,Bishope opovaž se mi dělat další cucflek!" ,,Pozdě" odtáhl se ode mě a zasmál se. ,,Jsme na místě pojď" dodal a já si až teď všimla, že v autobuse už nikdo není. Vyšla jsem ven a viděla, že jsme na mýtině v lese. Všichni už měli svoje věci a šli hlouběji do lesa. Popadla jsem svůj batoh šla za nima. Jestli se ocitnou nějak sama, tak já se ztratím. Šli jsme čím dál tím víc hlouběji do toho tmavého lesa. Najednou se všichni zastavili a rozhodlo se, že tady přenocujeme. Všichni začali vytahovat svoje stany. Já mám stan společně s Naty. Po hodině skládání stanu to pořád s Naty nemáme. Na tohle jsme fakt jako nemehla. Nakonec se nám podařilo přemluvit Natea, aby nám ho postavil. Večer jsme všichni seděli u ohně a povídali si. ,,Nelly chceš?" zeptal se mě Peter a ukázal na flašku vodky, myslím. ,,Ne díky, vždyť víš, že po tom incidentu už nepiju" usmála jsem se. ,,Jo, já vím, ale i tak jsem to zkusil" uculil se. ,,Bishope a ty chceš?" podíval se na něj. Bishop záporně zavrtěl hlavou. ,,Kvůli jakému incidentu nepiješ?" zašeptal mi u ucha. ,,Řekněme, že když jsem byla opila tak jsem se málem zabila." Bishop nadzvedl obočí a nevěřícně se na mě koukl. ,,Radši to neřeš" protočila jsem očima. Zvedla jsem se a odešla do stanu. Je něco kolem jedné ráno a já jsem šíleně unavená. Zalezla jsem do stanu a nachystala jsem se ke spánku. Po chviličce přišla Naty. ,,Dobrou Nell" zašeptala a lehla si do spacáku. ,,Dobrou Nat" odpověděla jsem jí a zavřela oči.