Dream life

5

Nelly
Už uběhl celý týden a teď mě Nate veze na letiště. Měla jsem celkem problém pobalit všechny ty věci, ale nějak jsem to zvládla. S tátou jsem se nemohla rozloučit, protože se ještě nevrátil. Nate mě na letišti objal. ,,Tak zase někdy sestřičko... šťastnou cestu." Usmála jsem se na něj a odešla. Za ten týden mi Nate přirostl k srdci.

V letadle jsem si sedla a přikryla se po krk dekou. Nemám ráda dlouhé lety. Nikdy nevím, co u nich dělat. Pustila jsem si filmy od Marvelu, i když jsem většinu viděla. Právě teď mi tam hraje Iron man, jenže jsem u toho usnula.

Probudila jsem se, až když jsme přistáli. Na letišti na mě čekal nějaký pán, který držel ceduli s mým jménem. ,,Slečna Paličková?" Přikývla jsem a on mě odvedl do auta. Jeli jsme nějak dvě hodiny, než mě vysadil u nějakého domu a předal mi klíče, potom odjel. Ten dům má dvě patra a je celý jenom pro mě. Musím si sem každý den někoho vzít, protože sama bych se tady bála. Odemkla jsem dveře a rychle vytáhla mobil, aby jsem napsala Naty.
Já: "Naty dneska spíš u mě, pošlu ti svojí novou adresu"
Naty: "Ok"
Poslala jsem jí adresu a schovala mobil. Vešla jsem dovnitř a položila klíče na skříňku, která je na chodbě. Na té skříňce leží obálka. Na ní je napsáno "Nelly otevři to a přečti si ten dopis". Otevřela jsem ji a vzala do rukou dopis. " Moje milovaná dcerko, máš celý dům jen pro sebe. Bude ti sloužit do konce školního roku, potom se odstěhuješ za mnou do Ameriky. Je celkem daleko od ostatních, takže nebudeš nikoho rušit a nikdo nebude rušit tebe. Dále v obálce najdeš kreditní kartu, na které budeš mít pořád peníze, budu ti ji dobíjet. Potom tam máš kartu, aby ti prodali všechno, i když jsi nezletilá. Elektřinu, vodu a tyhle věci ohledně domu máš zaplacené. Domů si klidně zvi kamarádky, dělej přespávačky, ale žádné večírky a žádní kluci, maximálně tě někdy přijede zkontrolovat Nate a ti jeho kamarádi. Potom máš v garáži motorku, aby jsi se měla jak dostat do školy a na trénink. Prosimtě hlavně se nezabij a nezboř barák. Mám tě rád.

S láskou tvůj milovaný otec".

Jak jsem ten dopis dočetla tak někdo zazvonil. Otevřela jsem dveře a tam stála Naty. Na sobě má svůj každodenní make-up, basic černé tričko, džíny a vlasy stáhnuté v roztomilém drdolu. Naty je prostě nádherná. ,,Odlož si věci a jdem nakoupit." Vzala jsem svoji kartu a zamířily jsme do nejbližšího obchodu. Nakoupily jsme něco k jídlu a hlavně alkohol. ,,Jak to že ti prodali alkohol?!" ,,Protože mi otec dál nějakou kartu, aby mi prodali, co chci" mrkla jsem na ni. Náš večer probíhal tak, že jsme si pustily Spider-Mana a jedli a hodně pily.

Ráno mě vzbudil otravný budík, to je snad nejhorší přístroj na světě. Než jsem ho stihla vypnout tak ztichl. ,, Vstávej ospalče, musíme do školy" otevřela jsem pomalu oči a před sebou viděla už nachytanou Naty. ,,Šup šup, na stole v kuchyni máš vajíčka, tak je všechny spapej" hnala mě ven z postele. ,,Naty já nechápu jak můžeš být nachystaná, vždyť je..." podívala jsem se na mobil ,,... vždyť je sedm hodin ráno doprdele." Ona se zasmála. ,, Víš kdyby jsi nevstávala kolem čtvrté ráno nebo kdy a nechodila běhat, tak bys to chápala" znovu se zasmála. Po cestě do školy jsme asi třikrát odbočily špatně, ale teď už jdem jenom rovně a nemáme se kam ztratit. ,,Dneska udělám party" řekla jsem jí. ,,Dneska? Nelly je pondělí" povytáhla na mě obočí. ,,A?" nechápavě jsem se na ní podívala. ,,Nooo... Dneska večer máš trénink." ,,Sakra, tak ji udělám až v pátek, protože zítra se budu učit a pak mám zase tréninky." ,,To už je lepší. Dneska to řekni třídě." ,, Jasně" usmála jsem se na ní.

Dneska to vyučování probíhá strašně pomalu. Už mám za sebou matiku a angličtinu, a připadám si, jako bych tu byla věčnost. Teď máme přestávku. Postavila jsem se před tabuli, aby mě všichni viděli. ,,Ejjj... Borci v pátek pořádám párty a všichni jste zvaní, tak mi dejte vědět, kdo přijde a já vám řeknu adresu." ,,Proč děláš párty?!" zeptal se nechápavě Michal. ,,Protože chci a mám volný barák" odsekla jsem. ,,Mám otázku" řekl Tom ,,bude tam chlast?" ,,Zítra po škole jdu koupit, jestli chceš můžeš jít semnou a pomoct mi vybrat." ,, Jasně že půjdu." vykřikl vesele. Sedla jsem si zpátky do lavice a nachystala si věci na další hodinu.

Po škole jsem musela spěchat domů, protože jsem si zapomněla věci na trénink, který začíná už za půl hodiny. Doma jsem si rychle vzala batoh hodila do něj oblečení a boty. Rozhodla jsem se že už vážně nestíhám, takže pojedu na motorce. Vešla jsem do garáže a tam stála nádherná černá motorka. Na ní ležela obálka otevřela jsem ji a byl tam řidičák a vzkaz. „Prosimtě nezabij se mi" vzala jsem řidičák a odhodila obálku. Na trénink jsem to málem nestihla.

Dnešní trénink byl vážně smutný. Málem jsem se tam rozbrečela. Protože kluk kterého miluju už tak dva roky, ale neví o tom, končí. Rozhodla jsem se, že mu to řeknu.
,,Marcusi! Marcusi!“ běžela jsem za ním. On se otočil a počkal na mě. ,,Co se děje?“ zeptal se zmateně. ,,Víš chtěla bych ti něco říct.“ On se na mě nechápavě podíval. ,,Víš... já... tě... miluju.“ Celá jsem zčervenala a čekala na jeho reakci. Modlila jsem se, ať není nějaká hnusná, nechtěla jsem se totiž rozbrečet. Bohužel stalo se. ,, Ale já tebe ne...“ odsekl hnusně ,,... běž domů Nelly, upřímně tě nemám extra rád ani jako kamarádku.“ Teď už jsem ty slzy neudržela. ,,Sbohem“ otočil se a odešel. Já jsem se vrátila zpátky k motorce a odjela domů. Proč já? Proč jsem taková kráva? Proč jsem si to nenechala pro sebe? Opakovala jsem si celou cestu domů. Doma jsem vytáhla mobil a zavolala Naty.
,,Naty?“ řekla jsem zklesle.
,,Nelly? Co se děje?“
,,Přijeď hned, dveře jsou odemčené.“
Vypla jsem mobil a šla do pokoje. Převlékla jsem se do trička dlouhého do půlky stehen a lehla si do postele. Objala jsem pevně polštář a nechala volně téct slzy. Vzpomínala jsem na ty úžasné zážitky, které jsem sním měla. Vzpomínala jsem na dobu, kdy jsem si myslela, že jsme opravdoví kamarádi a že mě on má rád. Měla jsem ho opravdu moc ráda, ale teď na něj můžu jen vzpomínat. Po asi deseti minutách brečení za mnou přišla Naty. ,,Nelly?“ řekla opatrně. ,,Co se děje?“ ,, Řekla jsem Marcusovi co k němu cítím a on mě poslal doprdele.“ ,,To je mi líto“ řekla s lítosti v hlase. ,,Vyspi se z toho ráno si o tom promluvíme.“ Jakmile to dořekla, tak opustila pokoj  a já nechala dál stékat teplé potůčky slz po své tváři.