Můj sexy tělocvikář ✔

VIII.

Skončil mi den a já jdu s batohem, přehozeným přes jedno rameno, domů. Zahnu za roh a nevěřím tomu, co vidím. Právě vidím Armina, jak přebíhá silnici. Zavolám jeho jméno, ale on se neotočí. Rozeběhnu se tedy za ním. Zaběhne mi za roh a když ho po chvíli doběhnu, není tam...... co se to tady děje?? Zmateně se rozhlížím kolem.

,, Erene, co tady děláš?'' Optám se, sledujíc ho, opřený o rám dveří. Vyděšeně na mě otočí hlavu a vykulí oči. V duchu se ušklíbnu. Jak jednoduchá oběť... pomyslím si

,, Já.... jen jsem se ztratil....'' špitnu nakonec a odtrhnu od něj oči. Pohledem sklouznu zpět na ulici před sebou. Sklesle si povzdechnu a sklopím hlavu. Pomalu se rozejdu zpátky domů.

,, Ale notak, Erene, pojď dovnitř, povíš mi, co tě trápí ano?'' řeknu nejvíc kamarádsky, jak jen dokážu. Zastaví se a pohlédne na mě. Nakonec jenom mírně kývne a vydá zvuk podobný poděkování. Nikdy neděkuj předem..... nepatrně se ušklíbnu a odstoupím ze dveří, aby mohl projít. Jakmile vejde, zavřu za námi dveře a následně je zamknu. Klíče schovám do kapsy od bundy.

Teď už není kam utéct Erenku....