Můj sexy tělocvikář ✔

X.

Vrhnu se k němu a chci ho udeřit, avšak najednou se všechna světla zhasnou. Vyděšeně se zastavím a rozhlédnu se kolem. Najednou se opět rozsvítí, ale on je pryč. Vytřeštím oči. Zmateně se rozhlížím, když tu se najednou opět zhasne. Ztuhnu na místě a poslouchám. Slyším rychlé kroky někde tady v místnosti. Rozhlížím se kolem sebe. ,, Co...co po mně chcete?'' Vyřknu do temnoty a čekám na odpověď.

,, Co já chci? Spíš co chceš ty, Erene. Pověz, proč si sem přišel?'' optám se sedíc na trámu.

,, Vy... vy jste mne pozval... ale... já chci zpět Armina...'' řeknu pátrajíc po něm v temnotě.

Seskočím z trámu přímo za něj a chytnu ho pod krkem. Zvednu ho do vzduchu a odhodím ho stranou. Zády se uhodí o zeď a spadne na zem. ,, Nemáš šanci Erenku, nevíš totiž s kým máš tu čest'' syknu a oči se mi ve tmě rozzáří.

Bolestně zaskučím když dopadnu na zem. Vzhlédnu a zadívám se na něj. Vyděšeně vyjeknu, ale všimnu si za ním nějakého pohybu. Uslyším Arminův hlásek.

Sejdu schody a ťapkám do obýváku. Jsem neskutečně unavený a zmatený zároveň. ,, Mohl.... mohl bych dostat t- trochu vody p-prosím?'' Zašeptám do tmy a promnu si bolavý krk

Prudce se otočím. Nechápavě zamrkám. ,, vždyť... vždyť máš ještě spát!!!'' Zakřičím.

Využiju příležitosti a popadnu první předmět který mi padne do ruky. Mrštím ho po Levim, který vzápětí vykřikne. Rychle kolem něho proběhnu a popadnu Armina do náruče. Nechám se vést instinkty, doufajíc, že mě dovedou ke dveřím. Chvilku na to nahmatám kliku. Zalomcuji dveřmi, avšak je zamčeno. Rozeběhnu se do kuchyně. Slyším, jak běží za mnou. Nahmatám nějakou látku. Záclona! Pomyslím si a trhnu rukou. Do místnosti vnikne matné světlo, které mě na okamžik oslepí. Slyším za sebou tiché vrčení. Rychle otevřu okno a vyskočím ven. Dopadnu do trávy s Arminem v náručí. Zvednu hlavu. Stojí v okně.... bledý jako stěna a v očích mu zlověstně jiskří. ,, Jednou tě dostanu Erene.... tentokrát si měl snad z pekla štěstí....'' zavrčí. Následně zavře okno a zatáhne záclonu. Srdce mi zběsile buší. Pomalu se zvednu, se zmateným Arminem v náručí, a rozejdu se domů.

Sednu si na gauč. Temnota mě obklopuje. Nespokojeně a naštvaně vrčím. Vše šlo podle plánu.... jen kdyby se neobjevil ten debil Armin.... měl sem ho hned zabít.... kdybych to udělal, vyšlo by mi to... ale co... příště tě dostanu Erene....