Cute boy [NamJinMin] CZ

5.

Jin's pov:
Netrvalo ani dvě hodiny, když se z pokoje, kam jsem neznámého kluka uložil, ozvalo kňučení. Spíše to byl brek.

Rychle jsem se zvedl z gauče a vydal se za tím zvukem. Vypadalo to, jako by se mu něco zdálo. Pohladil jsem ho po vlasech a snažil se ho utišit. Povedlo se mi to.

Po dalších pár minutách se začal probouzet. Díval se na mě vystrašeně.

"Kdo jste?! A kde to jsem?!" Vykřikl.

"Uklidni se. Potkali jsme se před obchodem. Vrazil jsi do mě a spadl na zadek. Naštěstí se ti nic nestalo. Tedy až na to, že jsi se začal chovat jako malé dítě. Ale neboj se. Nechci ti ublížit." Řekl jsem jemným hlasem.

"Jak jsem se sem dostal?"

"Donesl jsem tě sem. Označil jsi mě jako 'dada' a natahoval ke mně ruce. Nemohl jsem tě tam nechat." Obhajoval jsem se. Snad nepřijde s myšlenkou, že jsem ho unesl.

"Děkuju, ale měl bych jít." Řekl a chtěl vstát.

"Nechceš si dát oběd se mnou a mým přítelem? Tedy, jsme spolu teprve od včera, ale známe se skoro pět let. Za chvíli by měl přijít. Půjčím ti i něco na sebe." Usmál jsem se na něj.

"Proč byste to dělal?"

"Protože rád někomu pomáhám a ty určitě ještě chodíš do školy. Nemusíš mi říkat, co se stalo a proč máš na sobě špinavé oblečení. A dokonce to vypadá, že jsi strávil noc venku. Půjčím ti něco od Taehyunga, určitě se zlobit nebude." Vstal jsem z postele a nechal ho tam sedět. Nejspíš na něj budu muset ještě pomaleji. Netlačit na něj.

Došel jsem do pokoje Taeho, odkud jsem vzal bílé tričko, šedivé tepláky, ještě nerozdělané boxerky a ponožky. Přinesl jsem to tomu klukovi a položil to na postel.

"Děkuju, že se o mě staráte."

"Tykej mi, jsem Jin." Pocuchal jsem mu vlasy. Lekl se a odsunul se.

"J-jsem Jimin."

"Krásné a roztomilé jméno. Pro tebe jako stvořené. Koupelna je támhle a já budu v kuchyni."

Najednou se ozval zvonek.

"Ah, Joon je tady. Potom přijď tedy do kuchyně. Ta je tudy a pak doprava. Určitě to najdeš." Navedl jsem ho a nechal ho se jít umýt. A já šel otevřít dveře.

"Ahoj, zlato." Zašeptal Joon, poté mi věnoval polibek na čelo. Objal jsem ho a nasál jeho vůni.

"Ahoj." Zkousl jsem si ret.

"Kde je ten chlapec, který mě málem připravil o rande, hm?" Zeptal se.

"Šel se umýt. Před chvílí se probudil." Oznámil jsem mu.

"Oh. Jo, tady jsem nám přinesl jídlo. A jemu rýžové nudle s kuřecím masem. A nám vlastně to samé." Zasmál se a podal mi tašku, ve které byly tři krabičky.

"Děkuju. Uvařil bych, ale nějak to nevyšlo."

"To nevadí." Usmál se a já ho vedl do kuchyně.

Když jsem pokládal poslední hůlky ke krabičce s nudlemi, ozvalo se chodbou ťapkání jednoho páru nohou. Věděl jsem, že to je Jimin.

"Je hodně křehký, snaž se ho nevyplašit, prosím." Poprosil jsem Namjoona, než do kuchyně vstoupil Jimin.

"Pojď se najíst, Namjoon přinesl výborné nudle. Budou ti chutnat." Usmál jsem se na něj. Jen přikývl a sedl si ke stolu.

"Děkuju." Zašeptal, když se dal do jídla.

"Dobrou chuť." Popřál jsem všem a pustil se také do svých nudlí.

Když jsme dojedli, sklidil jsem ze stolu a posadil se.

"Jiminie. Pověz nám, kolik ti je?" Zeptal jsem se.

"Je mi osmnáct." Odpověděl prostě.

"A... Řekneš nám něco o sobě?"

"Chodím na školu, tedy chodil jsem, kde jsem studoval zpěv a tanec."

"A co rodiče?" Zeptal se Namjoon.

"Máma zemřela a otec má příští týden soud." Za tohle jsem Joona kopl do nohy.

"Pojď ke mně." Zašeptal jsem a Jimin si vlezl ke mně na klín. Přitulil si ke mně.

"Chceš..." nevěděl jsem jak to říct. Chtěl jsem aby mu bylo dobře a nemusel se stresovat. Přeci jenom realita pro něj byla krutější než se zdálo.

"Můžu?" Podíval se na mě psíma očima.

"Jakkoliv ti to bude pohodlné. Jenom mi řekni na kolik se chováš." Mile jsem se na něj usmál a pohladil ho po zádech.

"Jeden rok až čtyři." Zamumlal.

"Jsi unavený?" Odpovědí mi bylo přikyvnutí.

"Uložím tě do postele a můžeš spát jak dlouho chceš." Vzal jsem ho do náruče.

Jemně jsem ho položil na postel. Ještě jsem vzal dudlík z nočního stolku, který jsem našel v jeho věcech a dal mu ho do pusy. Ihned začal dudat.
Když jsem viděl, že se mu po pár minutách konečně zavírají oči, lehl jsem si k němu a přitáhl si ho na sebe.

"Hezké sny, zlato." Věnoval jsem mu polibek na čelo a usnul taky. Na Namjoona jsem ani nepomyslel.
_______________________________________
Dobré ráno. :) No nic, jdu makat. :))