Cute boy [NamJinMin] CZ

7.

Jin's pov:
Postavil jsem se před Taehyunga.

"Co tu děláš tak brzy?" Zeptal jsem sr ho a falešně se usmál. Neměl jsem náladu na vysvětlování.

"Ty tu někoho máš? Že jsi tak napjatý? A proč máš rozcuchané vlasy, jako bys právě vstal z postele?" Začal se vyptávat, zatímco si sundával boty a bundu.

"Všechno ti řeknu, přijď do obývacího pokoje." Zamumlal jsem.

"Dobrá." Řekl a následoval mě do místnosti, kde se nacházel můj přítel i s Jiminem.

Odložil si tašku a posadil se do křesla, zatímco ty dva sledoval.

"Co tu dělá Jimin ode mě ze třídy?" Zamračil se.

"Nech mě mluvit. Namjoona jsi párkrát viděl, od čtvrtka spolu chodíme. A Jimin... Toho jsem potkal včera když jsem chtěl jít nakoupit na oběd, který jsem měl v plánu uvařit Joonovi. Byl celý špinavý a vypadalo to, že strávil noc venku. Jeho máma umřela a jeho otec půjde do vězení. Ale je tu ještě jeden háček... Víš, co je little space?" Zkousl jsem si ret. Tae mě celou dobu pozoroval.

"Tak nějak vím o co jde."

"Výborně. A Jimin je maličký. Doufám, že ho přijmeš takového jaký je."

"Sice se ve škole nebavíme, ale když ti to udělá radost." Povzdychl si. 

"Fajn. Teď si jdi vybalit a jít si dělat co potřebuješ." Usmál jsem se na něj, tentokrát upřímně, ale on nenamítal a vstal. Když odešel, přišel jsem k Namjoonovi a Jiminovi, kteří seděli na gauči. Podíval jsem se na Jimina. 

"Jsi v pořádku zlatíčko?" Odpovědí mi bylo jenom přikývnutí. 

"Máš hlad?" 

"Už jedl, dával jsem mu jogurt s banánem a oříšky a trochou medu." Řekl Joon a já přikývl. 

"Dobře. Chceš jít do parku?" Zeptal jsem se Jimina, ale zakroutil hlavou. Nejspíš mu nebylo dobře. 

"Copak se děje, zlatíčko?" 

"Bolí mě bříško." Nafoukl roztomile tvářičky. 

"Oh. Chceš si zase lehnout do postele?" Znovu zakroutil hlavou. 

"Musím... Na toaletu." Řekl a rychle utíkal pryč směrem na záchod. Chtěl jsem jít za ním, ale daleko jsem nemusel. Jimin se zastavil a začal zvracet na chodbě, odkud vedly dveře na záchod. 

Rychle jsem k němu přiskočil a začal ho hladit po zádech. 

"Ššš, je to lepší?" Starostlivě jsem se na něj podíval, když skončil. Přikývl hlavou. 

"Půjdeme tě umýt, zatímco to Namjoon uklidí, dobře?" Snažil jsem se ho uklidnit. 

"Uklidím to, nemusíš se bát." Zamumlal. 

"Nene, ty se půjdeš umýt. Budeš velký kluk a umyješ se sám?" Přikývl. 

Společně jsme se dostali do koupelny, kde jsem ho donutil se ze všeho svléknout a napustil mu vodu. Zatímco on si potom vlezl do vany, jsem v jeho věcech našel roztomilý overal. Po jeho koupeli jsem mu pomohl se do toho obléct. Byl roztomilý. 

"Awww." Vypískl jsem a vzal si ho na záda. Udělal jsem zvuk letadla, zatímco jsem běžel do obývacího pokoje zpět za Joonem. Naštěstí už všechno bylo uklizené. Jimin se smál a já si pomyslel, že už nechci slyšet nic jiného. 

"Kdopak se nám to tu směje, co?" Zasmál se Joon a polechtal Jimina na bříšku. Ten jeho ruce odstrčil, ale smál se. 

"Chtěl by ses koukat na pohádku?" Zavrtěl hlavou. Posadil jsem se na gauč a on si vlezl na mě. 

"Copak zlatíčko? Na kolik se cítíš?" Zavrtěl hlavou. Znovu. Zamračil jsem se. 

Začal vydávat zvuky, jako kdyby chtěl brečet a já nevěděl co dělat. Snažil jsem se ho utišit, ale zdálo se, že nic nepomáhalo. Nakonec pomohl dudlík. Jimin se na mě díval velkýma uslzenýma očima. 

"Není v mladším věku? Třeba kolem jednoho roku nebo tak." 

"Nevím, nejspíš. Něco mu pustím." Usmál jsem se. 

"Předtím se koukal na Tlapkovou Patrolu."

"Výborně. Nevadí ti tady být?" 

"Kdyby ano, tak bych tu nebyl, Jinnie." Při té přezdívce jsem zčervenal. 

"Dobře." 

Jimina jsem měl u sebe na klíně, koukal na pohádku a já se tulil k Namjoonovi, který zárověn hladil Jimina na zádech. 

Spokojenější jsem být v tu chvíli nemohl. 

__________________________________________________________________________

Omlouvám se za chyby, i v předchozích dílech. Snad jsem vás nějakým způsobem nezklamala... Ta knížka mi nepřijde tak skvělá jako na začátku. A budu jí muset opravit v pár dílech, protože nesedí časy. :)) Mějte hezkou sobotu a já jdu asi spát, protože jsem grogy z práce. :))