Cute boy [NamJinMin] CZ

13.

Jin's pov:
Jimin se probudil o nějaké tři hodiny později. S Namjoonem jsme si s ním hráli a různě ho zabavovali.

"Nerad to říkám, ale potřeboval bych tě zítra v práci." Povzdechl si Joon, když zrovna koukal do telefonu.

"Důležitá schůzka?" Zeptal jsem se.

"Bohužel. A sám to nezvládnu." Pohladil Jimina po zádech, zatímco si Jimin hrál s plyšákem, kterého jsem mu dal.

"To je v pohodě, zavolám Hobimu, jestli by ho nepřišel hlídat. Prý má volno."

"Dobře," usmál se na mě. 

Najednou Jimin začal brečet. Zkoušeli jsme všechno. Ale zdálo se, že ho nic neuklidňuje. Nakonec zabrala lahvička teplého mléka, po které usnul. 

Po chvíli se otevřeli dveře a do nich vstoupil Taehyung s Jungkookem. 

"Namjoone, co tu děláš?" Zeptal se Kook a my se na něj všichni podívali. 

"No, zatím jsem neměl žádnou příležitost ti to říct, ale já a Jin, Taehyungův bratr, spolu chodíme," usmál se a pohladil mě po zádech. Mluvili jsme potichu, protože Jimina jsme nechali spát na gauči. 

"Dobrá. No.. Víš, já s Taehyungem taky," překvapeně jsem se na Taehyunga podíval. 

"Promiň, hyung. Chtěl jsem ti to říct," zamumlal, ale já k němu přišel a objal ho. 

"Je mi to jedno, hlavně, když jsi šťastný ty." 

"Jak dlouho jste spolu?" Zeptal se hrozivě Namjoon. 

"Tři týdny." 

"To je déle než jsem si myslel," zamumlal.

"Proč jsi mi neřekl nic dřív?" Otočil jsem se na Taehyunga.

"Bál jsem se. Myslel jsem, že mě nepřijmeš jako gaye," sklopil pohled.

"Bráško. Vždycky tě budu mít rád." Usmál jsem se na něj a objal ho. 

"Děkuju." Zašeptal a přišel znovu k Jungkookovi. Jungkook byl o něco vyšší než Tae, proto bylo roztomilé, když mu dal pusu na čelo. 

Náhle se celým domem ozval brek. Rychle jsem se rozeběhl do pokoje, kam jsem Jimina uložil a přišel k němu. Seděl na posteli celý červený, z očí mu tekly velké slzy a ústa měl dokořán. 

"Zlatíčko, jsem tady. Copak se stalo, hm?" Stáhl jsem si ho k sobě a dal mu pusu na čelo. 

Co mě překvapilo bylo to, že celý hořel. Doslova. 

Rychle jsem sehnal teploměr a přiložením do podpaží jsem zjistil, že má zvýšenou teplotu, ale snáší to hůř. 

"Řekneme strejdovi Kookiemu a TaeTae-mu, aby došli do lékárny ti pro nějaké léky, dobře?" 

Jen přikývl a stále byl na mě přilepený jako medvídek koala.

Sešel jsem s ním do obývacího pokoje a položil ho na sedačku.

"Dojdete prosím do lékárny? Jimin má teplotu." Zamumlal jsem při pohledu na kluky, kteří přikývli.

"Máme vzít nějaký sirup a něco na snížení teploty?" Zeptal se pro jistotu Tae. Jen jsem mu dal souhlas a do ruky mu dal peníze.

Otočil jsem se na Jimina, který se teď lepil na Namjoona. Kluci odešli a dali nám prostor.

"Hyung," řekl Minnie a já ho pohladil po vlasech.

"Copak?"

"Je mi špatně a asi mám teplotu." Zamumlal do Joonova trička.

Nejspíš ta nemoc, do které se dostává, ho nutí zůstat velký.

"Kdyby se to zhoršilo, strejda Hobi tě vezme k doktorovi, dobře? Teď pojď, dáme vlažnou sprchu a bude ti o trochu líp." Vzal jsem ho znovu na ruce.

"Děkuju." Zašeptal mi do krku. Zamručel jsem na souhlas.

Po sprše jsem mu dal teplé oblečení, aby se oblékl.

"Musím tě varovat. Mé malé já nesnáší sirupy proti kašli." Řekl s hrnkem černého čaje s citronem a medem v ruce.

"S tím si poradíme. Až ti bude lépe, vyřešíme seznam pravidel, trestů a odměn."

"Kdysi jsem jeden měl, ale nikdy jsem neměl pečovatele." Smutně sklopil pohled.

"Chceš, abych jím byl já? Nikdy jsme o tomhle nemluvili..."

"Ty ale chodíš s Jooniem-hyungem a já bych byl jen na obtíž."

"Ale co to povídáš. Za tu chvilku jsme si tě oblíbili oba a myslím, že i Joon se o tebe rád postará."

"Samozřejmě." Doplnil Joon a usmál se.

"Jsme doma!" Vykřikl Tae ode dveří. Jimin se chytil za hlavu.

"Nekřič." Pokáral jsem ho.

"Promiň." Položil tašku s léky na stůl.

"Hyung? Asi mi je špatně." Řekl Jimin tak potichu, že jsem měl problém ho vůbec slyšet.

"Chce se ti zvracet?"

"Ne, jen se mi motá hlava." Zamumlal.

"Lehni si. Tae, přines všechny polštáře, které najdeš." Poručil jsem.

Dali jsme Minniemu nohy nahoru a pořád jsem kontroloval, jak je na tom. Ještě jsem ho donutil vzít si prášek na teplotu.

Po pár minutách bylo všechno lepší.

"Takže nemusíme do nemocnice?" Ujistil jsem se snad po sté.

"Nemusíme, hyung. Pustíme si film?"

"A jaký bys chtěl?"

"Hm... Harry Potter!"

"Ten miluju taky!" Zasmál se Joon.

Ostatní přikývli. Takže plán na odpoledne byl jasný. Harry Potter maraton, nezdravé jídlo z dovozu, samozřejmě McDonald a zmrzlina.
_______________________________________
Vánoce jsou za dveřmi a já mám konečně vymyšlené a objednané všechny dárky! Ani nevíte, jak jsem ráda! ❤

Další díl bude někdy, až budou nápady na psaní. Teď je to celkem bída. :/

No nic, mějte se krásně a u dalšího dílu ahoj. ❤❤