Wherever You Are [Luke Hemmings]

Part 5

O rok později

Dnes je šestého července. Rok od doby co jsem se stala profesionální štětkou. Z úžasného hotelu s domácí učitelkou se vyklubal bordel. Dneska mám zrovna volno, což se tu moc často neděje. Na zítra už bohužel program mám. Čtyři kluky v jednom domě. No to taky bude něco. Jsem tam s nima přes noc až do dalšího dne, takže jsem si začala radši balit několik věcí už teď.

"Ťuk, ťuk." přišla ke mě Tina. Pořád jsme spolu kamarádky. Sama se divím, že nám to tak dlouho vydrželo. No tady se těžko hledají jiní přátelé. Je nás tu kolem dvaceti holek. No s každou prohodim pár slov, ale s Tinou si  rozumím asi nejvíc. No a Betsy, ta je šílená a s tou di taky rozumím, jsme taková top trojka.

"Ahoj." ozvala jsem se

"Proč balíš?" zeptala se a usadila se v křesle

"No zítra jedu pryč." usmála jsem se

"Odtud se milá zlatá nedostaneš."

"Já vím. Jedu tam pracovně. Jenom pracovně." objasnila jsem jí

"Aha. Tak to jo. Kolik jich budeš mít na starost?" zeptala se

"Čtyři." odpověděla jsem

"Tak to hodně štěstí teda." poznamenala

"Děkuju. Myslím, že ho budu potřebovat" pousmála jsem se a ona mě objala

"Nezajdeme dolů na pizzu?" usmála se Tina

"Můžeme." odpověděla jsem a my šly. Dole jsme potkaly Betsy.

"Ahooj." usmála se

"Ahoj,  zajdeš s náma na pizzu?" zeptala jsem se

"Ráda bych, ale nemůžu dnešek už mám plnej." řekla

"Aha, tak třeba zítra." usmála se Tina

"To já zase nemůžu." zasmála jsem se

"Tak někdy příště." zasmála se Betsy

"Jojo. Zatím pa." usmála jsem se

"Pa." usmála se Betsy taky

"Papa zlatko." usmála se Tina a my si objednali pizzu margaritu, ihned nám jí přinesli

"Ty máš dneska celej den to volno?" zeptala jsem se

"Jo, jen večer pak něco mám až kolem deváté ale." usmála se

"Tak super. Co třeba zajít na nákupy?" vyhrkla jsem na ni svůj nápad

"Můžeme se zkusit zeptat no, ale pochybuju, že nás pustí." naznala

"Za zkoušku nic nedáme." řekla jsem a naházeli jsme do sebe pizzu jako do popelnice a letěli jsme na recepci

"Můžeme jít nakupovat?" zeptala jsem se paní na recepci

"Jo jasně, ale půjde s váma Jack, aby ste se nepokusili utéct. Znáte to." řekla

"Jako Jack Hemmings?!" křikla Tina

"Uklidni se prosimtě." smála jsem se

"Jo já mu zavolám. Za půl hodinky buďte dole." řekla

"Jo jasně zatím." řekla a my šli do mého pokoje

"Co s tím Jackem máš?" zeptala jsem se

"Já? Nic. Je sexy. Ale starej. To Irwin. To je jiná. Ale tobě by se líbil Hemmingsův bratr." řekla

"Jakej Irwin a Hemmingsův bratr? Co to tady plácáš za sračky?" nechápala jsem

"Víš co? Radši to neřeš a já se jdu nachystat. Stav se pro mě." usmála se a vypadla. Oblékla jsem si kraťasy, tílko, vzala jsem si sluneční brýle, ale lehce jsem se namalovala. Zatím jsem neskončila jako ostatní, co si většinou dávají rudou rtěnku, zmalují oči a tak dále. Nevím co na takových holkách kluci vidí. Vlasy jsem si sepnula do drdolu. Do tašky jsem si dala, klíčky od pokoje a peněženku. Šla jsem pro Tinu a dole v hale už na nás čekal Jack. Většinou sme chodili s Benem. Podle slov Tiny a také podle jejího vypravování to byl bratr Jacka.

"Jack Hemmings k vašim službám dámy." pousmál se když nás zahlédl

"Ahooj" odpověděla pohotově Tina a objala ho následně jsem ho objala i já

"Lidi počkejte, já si ještě nahoru skočím pro mobil." usmála jsem

"Kdo to je?" slyšela jsem chraplavý hlas za mnou kdyz jsem běžela nahoru. V pokoji sem popadla mobil a šla jsem v klidu dolů. Když jsem tam přišla, tak z haly vycházel vysoký, blonďatý kluk. Do tváře jsem mu neviděla, viděla jsem ho pouze ze zadu jak se vzdaluje.

"Kdo to byl?" zeptala jsem se

"Můj mladší bratr. Někdy vás představím." usmál se Jack

"Aha. No tak jdeme." usmála jsem se a objednali jsme taxík a jeli jsme do obchodního centra. No Tina nakupovala hodně odvážné věci narozdíl ode mě. Koupila jsem si dvě trička, dva páry conversek, taky dvě tílka, svetřík, černé kalhoty roztrhlé v kolenách a sluneční brýle. Nojo i když tu práci dělám nuceně, tak z toho dostávám hodně peněz, no takže si takový větší výdaje jednou za čas můžu dovolit. Společně jsme ještě zašli na večeři a následně jsme jeli domů.

"Díky Jacku, suprově jsme si to s tebou užily." usmála se Tina a objala ho

"Rád sem vám dělal společnost. Mějte se." usmál se

"Pa." usmála jsem se a on odešel

"Pojď ještě na chvíli ke mě." usmála se Tina a já jí poslechla

"Ano?" zeptala jsem se

"Jak sis šla pro mobil, tak jak tam byl ten mladej Hemmings, tak se vyptával, kdo seš. Je milej, ale na takový typy já nejsem. Říkám. Něco pro tebe." řekla

"No ježiš. Nesuď každýho podle obalu," řekla jsem "No tak já už půjdu." usmála jsem se

"Achjo, cítím se divně." řekla Tina

"Jak jako divně?" zeptala jsem se

"Jako by ses mi z toho zítřejšího výletu už neměla vrátit." objala mě

"Neboj prosimtě. Vrátím se ti."

"No jen aby." plácla mě

"V klidu. Neboj se." řekla jsem a taky  jsem jí plácla. Potom jsem se rozloučila a šla jsem spát.

Jen by mě zajímalo jestli jste něco takového čekali :D Jinak za 13 dní přidat část pro mě úspěch obvykle mi to trvá víc než měsíc. :D budu se snažit přidat další díl do konce Listopadu. Ten by mel být extra dlouhý a taky uchylný, tak doufám že s tím budete spokojení so děkuju za přečtení pokud se vám to líbilo tak bych poprosila vote nebo nějaký komentik. Pokud ne, napište mi co mám zlepšit. Mám vas ráda. Děkuju za vaši trpělivost. :)) ♥