Part 11

1.7K 109 9
                                    

Vzbudila jsem se v klidu. Nikde nikdo, jenom já si ležím v houpací síti. Podívala jsem se na mobil, bylo osm ráno. Rozhlížela jsem se kolem, bylo tu krásně. Přešla jsem k domečku s hudebními nástroji. Vzala jsem si kytaru a jen jsem si pobrnkávala.

"Ty už jsi vzhůru?" vystrčil Mikey hlavu z domu a šel ke mě

"Jo, jsem." usmála jsem se

"Jak jsi se vyspala?" usmál se a podal mi čaj

"Dobře, děkuju. Kde jsi spal ty?" zeptala jsem se

"Já jsem si ustlal tady na sedačce, jenže jsem v šest spadl a potom už jsem neusnul." řekl

"Děkuju, že jsi tady byl se mnou." pousmála jsem se

"Není zač. Od kdy jsou návštěvní doby?" zeptal se

"Od desíti. Myslím." odpověděla jsem

"Myslím, že tě tam odvezu, protože Ashton toho asi nebude schopný." řekl Mike

"Nojo. Chci je vidět až se vzbudí." řekla jsem

"Tak je jdeme probudit a Caluma taky." řekl a šli jsme rovnou ke Calovi do pokoje. Ještě v klidu spal. Vypadal strašně roztomile, bylo mi líto ho budit, ale Mike mu už hrabal ve skříni.

"Kam doprdele ten megafon strčil." nadával Mikey

"Megafon?" zeptala jsem se

"Budeme natáčet klip." objasnil Mike

"Ehm.." řekla jsem a ukázala jsem na stolek v rohu na kterém megafon ležel

"Jsi moje záchrana." řekl a dal mi pusu na tvář. Hned tam cosi pošteloval a megafon začal pištět když něco zmáčknul. Calum sebou cuknul a spadl z postele na zem. Dostali jsme neskutečný záchvat smíchu.

"Nesnáším tě." zabrblal a dal si na hlavu polštář.

"Budíčeek!" křikl Mikey a ještě jednou zmáčkl tlačítko

"Jdi pryč Michaeli." hodil po nás polštář

"Fajn. Já jsem vzduch." zasmála jsem se

"Pojď s náma. Jdeme vzbudit Ashtona a Betsy." zasmál se Mikey

"Dejte mi chvilku." řekl a pomalu otevíral oči

"Dobré ráno." usmála jsem se

"Dobré." uculil se

"Zlobíš se na nás?" zeptala jsem se

"Na tebe se zlobit nedá." řekl a zvedl se byl jenom v boxerkách, pohled na něj mi rozhodně nevadil.

"Tak šup, jdeme." hnal nás ven Mikey

"Ale.." začal Calum

"Oblíkneš se potom. Nám to nevadí." odpověděl Mikey a šel jako první. V pokoji to vypadalo jako po výbuchu. Všude kolem bylo poházené oblečení a oni leželi blízko sebe jen pod tenkou dekou.

"Můžu?" pošeptal Mike a my s Calumem přikývli a zacpali jsme si uši. Mikey zmáčkl dlouze tlačítko, že byli vzhůru hned.

"Dobré ráno." slušně jsme pozdravili

"Vtipný. Vypadněte." řekl Ash a Betsy se ho držela jako klíště

"Ashi, já jenom, že jsi mi říkal, že mě odvezeš do nemocnice za Lukem." pokrčila jsem rameny

"Promiň Jess, já to fakt nezvládnu." řekl a držel si hlavu

"Však já vím. Calum se o vás postará a Mikey mě tam hodí." pousmála jsem se

Wherever You Are [Luke Hemmings]Kde žijí příběhy. Začni objevovat