Part 8

2K 130 8
                                    


O týden později ráno:

Už týden bydlím u Luka. Nic o něm nevím, ale věřím mu. Kluci mě vzali v pohodě. S Calumem si rozumím hodně a Ash mi pomáhá vařit. No a Mike, ten je buď někde pryč nebo doma s rodinou.

"Dobré ráno." slyšela jsem Lukův chraplavý hlas

"Zase jedete do studia, že mě budíš?" zeptala  jsem se otráveně

"Dneska ne. Mám dobré zprávy." tohle mě probudilo

"Můžeš pokračovat, vnímám tě." řekla jsem když jsem pomalu otevírala oči

"Volali mi od policie. Vše co jsi řekla se potvrdilo a máš si přijet do večera pro věci do hotelu." řekl

"Vážně? To je úžasný. Děkuju ti za pomoc." usmála jsem se

"Ještě mám další dvě dobrý zprávy. No vlasně možná i víc." řekl a skousl si piercing

"Přestaň." řekla jsem a schovala jsem si obličej do peřiny

"Cože?" zeptal se šokovaně

"Toho s tím piercingem. Nech toho." objasnila jsem

"Tobě se to nelíbí?" zeptal se

"Líbí. Právě že až moc." řekla jsem a on se pousmál

"No tak teď ty dobrý zprávy." začal

"Poslouchám."usmála jsem se

"Za prvé pro ty věci už nemusíš, zajel jsem tam hned co mi zavolali a dali mi tvůj kufr. Za druhé s Ashem jsme ti připravili snídani." nadechl se

"Jsi úžasnej." vlítla jsem mu do řeči

"To ještě není vše. Za třetí zítra máš narozeniny. Za čtvrté do konce roku budeme pořád spolu což znamená, že se mnou poletíš do New Yorku na předávání cen. Za páté tvoje mamka a sestra musí na Vánoce přiletět. A to je asi tak vše." usmál se

"Ty máš zítra taky narozeniny. A Amerika?"

"Já vím. Jo a ještě teď budeme mít turné po Austrálii a ještě dva koncerty v Londýně. Musíš jet se mnou, můžeš se zastavit doma." usmál se

"Nepřestáváš mě překvapovat." usmála jsem se

"Zítra ti musím něco říct. Něco důležitého. Možná mě po tom budeš nesnášet, ale. No neřešme to. Pojď na snídani." řekl a táhl mě za ruku dolů po schodech

"Tady to krásně voní." usmála jsem se

"Speciální snídaně z kuchyně Lashton." usmál se

"Lashton?" zasmála jsem se

"To ne já, to fanoušci."pokrčil Ash rameny. Pořád mi bylo divný, že bydlím v jednom domě s celebritama. Ale i když mají bůhví kolik fanoušků, tak jsou  milí a hodní a ne nějací namyšlenci. Luke mi hrál a zpíval jednu písničku. Long Way Home. Když mi zpíval jako bych jeho hlas znala, ale i neznala. Jako by patřil malému klukovi, ale nepatřil. Byla to vážně úžasná písnička. Potom mě ještě učili a Ashtonem text Just Saying. Taky úžasná písnička. Kdyby jste mi dali do ruky kytaru, tužku a papír a i kdybych se snažila sebevíc, tak bych písničku nikdy nesložila. Tohle je pro mě umění. Sice jsou to myšlenky člověka, které vyjadřuje pomocí hudby, je to úžasné.

"Jez ať ti to nevystydne." pousmál se Ashton

"Jojo. Děkuju kluci." usmála jsem se a vajíčka se slaninou do mě vletěli jako bych byla nějaký kontejner

Wherever You Are [Luke Hemmings]Kde žijí příběhy. Začni objevovat