YoonSeokMin A/B/O

30. kapitola

YoonGi

Hladil jsem JiMina po zádech, když jsem si všiml, že to mrně usnulo. Tiše jsem na to upozornil HoSeoka a pak si ho z jeho klína vzal opatrně do náruče a položil ho na naší postel. Mohl jsem jen děkovat, že jsem tak moc velký spáč, že máme opravdu velkou postel. Lehl jsem si vedle JiMinieho a HoSeok mě napodobil z druhé strany. Lehce ho políbil do vlasů a přikryl nás dekou do půl těla. Usmál jsem se a přehodil přes Minieho ruku. "Asi si taky zdřímnu." Zívl jsem na důkaz svých slov a Seok se uchechtl. "No jistě. Jak jinak. Jen spi." Zavrtěl pobaveně hlavou, ale já si ho nevšímal. Zabořil jsem JiMinovi hlavu do krku a za chvilku spokojeně oddechoval.

HoSeok

Sledoval jsem ty dva asi dvě hodiny, než se probudil JiMinie. Usmál jsem se a naklonil se k němu pro polibek. "Já usnul?" zeptal se zmateně, když jsem se odtáhl a já přikývl. "A YoonGi toho hned využil." JiMin se na něho koukl a pobaveně se usmál. "HoSeoku?" Otočil se na mě, najednou celý vážný. "Ano, JiMinie?" nechápal jsem co se děje. "Je to opravdu něco, co chceš?" Usmál jsem se. "Chci vás dva, JiMinie. Na ničem jiném teď nezáleží." Znovu jsem ho políbil a on ochotně spolupracoval. "Měli bychom vzbudit toho ospalce." Kývl jsem k YoonGimu a JiMin se na mě podíval. "Myslíš, že je to dobrý nápad?" "No jistě. Znám způsob, aby nás nezabil. A dneska bys ho mohl vzbudit ty, co ty na to? Vem si ho do pusinky." Přejel jsem mu po rtech a JiMin na mě vykulil očka a zrudl. "Ehm... Já?" "Ano JiMinie. Ty. Udělej svému Hyungovi dobře," pobídl jsem ho.