YoonSeokMin A/B/O

3. kapitola

HoSeok

Zaklepal jsem na jeho dveře a rovnou vešel. Stejně jsem věděl, že by nepromluvil. JiMin stál u skříně bez trika, to právě zahazoval do koše na prádlo v rohu pokoje a pootočil se, jen aby viděl, kdo narušuje jeho soukromí. Hned potom se zase otočil ke skříni, ve které se začal přehrabovat. Povzdechl jsem si. „JiMinie, jsi v pořádku?" zeptal jsem se a sedl si na kraj jeho postele. „Nic mi není," odtušil takovým nijakým hlasem a já si povzdechl. Přesně tohle znamenalo, že něco v pořádku rozhodně není. „Tak co se děje." Uvelebil jsem se na jeho posteli tak, jako vždy a čekal, až si sám lehne. Převlíkl si akorát tepláky na spaní a lehl si do postele a zahrabal se pod peřinu. Objal jsem ho přes peřinu jako už tolikrát a povzbudivě se na něho pousmál. „Tak to vyklop." JiMin byl můj nejlepší kámoš. Neříkám, že jsem neměl ostatní kluky ze skupiny rád, ale s JiMiniem jsem si rozuměl nejvíce. „Ale ono se opravdu nic neděje," zavrtěl hlavou JiMin, ale když viděl můj přísný pohled, zmlkl. Věděl, že nesnáším lži. „Tak dobře." Zavrtal se pod peřinu ještě víc a zadíval se do blba. „Já jen... Všichni jste si tu blízký, každý tu někoho máte... A já jsem tady navíc." Povzdechl jsem si. Věděl jsem, že JiMina tohle trápí už nějakou dobu. Míval z toho i deprese, ale po dlouhém ujišťování, že mezi nás opravdu patří a že ho máme všichni opravdu moc rádi, jsem myslel, že to konečně pochopil a poslední dobou se mi zdál i v pořádku. „Já vím, co chceš říct." Zarazil mě, když jsem se nadechoval. „Ale tohle je jiný. A navíc teď, když přišly ty kódy... A já jsem omega. Co budu dělat, až budu mít heat? A co budou dělat alfy? Jsou tu tři. Kooka si onačí Tae a Jina NamJoon. Tam není problém. O označené omegy ztrácí ostatní alfy zájem. Ale já označený nebudu, chápeš? Musím se odsud odstěhovat." Z očí mu začali téct slzy a já si povzdechl a přitáhl si ho k sobě blíž. „To není pravda! Nemusíš! Nic se ti nestane. Máš prášky, které tvoji vůni zmírní, a když budeš mít heat, nebudeš s ostatními alfami v kontaktu. Sám na to dohlédnu, slibuju." Zkoušel jsem se ho trochu uklidnit. „Opravdu?" zeptal se a já hned kývl. „Ano, opravdu. Dokud nebudeš mít alfu, budeš mít mě. Postarám se, aby se k tobě žádná chtivá alfa nedostala." Ujišťoval jsem ho, že to zvládneme do doby, než vyčerpáním usnul. Pomalu jsem se vydal zase dolů za ostatními. Byli tam všichni, ale už se po sobě aspoň tolik neplazily, jen Jin seděl normálně Joonovi na klíně. Přešel jsem k YoonGimu, který seděl na křesle a nechal se jím stáhnout do klína. „Je v pořádku?" zeptal se šeptem, aby nerušil film, který si zatím pustili a ani aby ho ostatní neslyšeli. Byl jsem mu vděčný, věděl jsem, že by JiMin nechtěl, aby se to všichni dozvěděli. „Teď spí. Bude v pořádku," ujistil jsem ho. Věděl jsem, že je to tu pro JiMina těžké. Přece jen nás bylo sedm a on si tu opravdu mohl připadat přebytečný, když jsme tu jinak všichni tvořili pár. Ale já jsem to tak nebral. Nebyl přebytečný. Vždyť já ho přece miluju.