YoonSeokMin A/B/O

13. kapitola

Odešel jsem do NamJoonova pokoje a vešel bez zaklepání. "Můžete toho nechat? Potřebuju s tebou mluvit," ignoroval jsem líbající se dvojici a přešel si sednout k pracovnímu stolu. Jin se od NamJoona odtáhl celý rudý a natahoval si tričko. Se slovy, že jde vařit odešel z pokoje. Na NamJoonovi bylo vidět, že chce být jízlivý, ale když si všiml mého pohledu, jeho výraz zjemněl. "Co se stalo, YoonGi?" Zeptal se opatrně. "Víš, že mě to říct můžeš," přešel ke mně a schoval si mě v jeho objetí. "Já vím. Děkuju, že tě mám," zamumlal jsem mu do hrudi. NamJoon mě chvíli nechal, ale pak se odtáhl abych mohl mluvit. "JiMin... Políbil HoSeoka... Jenže my si vždycky říkáme i takové věci... Ale on mi to zatajil a pak mi dokonce lhal..." Zamumlal jsem.

NamJoon

Překvapilo mě, že sem tak vtrhl. Jestli někdo uměl kontrolovat svoje emoce a být dokonale uzavřený, byl to YoonGi. Ale i přesto jsem věděl, že i on je člověk a on věděl, že za mnou může kdykoliv přijít. Poslouchal jsem ho a věděl jsem, že ho to muselo hodně zasáhnout. YoonGi nebyl důvěřivý člověk a HoSeokovi věřil jako nikdy nikomu. Znovu jsem ho objal. "Mluvil jsi s ním o tom?" Zeptal jsem se ho a cítil jak vrtěl hlavou. "Měl by sis s ním o tom promluvit... Třeba to není jak si myslíš, mohl ho políbit JiMin a on nechtěl, aby si mu něco udělal, nebo aby bylo dusno... Nebo tak. Ale nejprve si musíš odpočinout," dotáhl jsem ho k sobě do postele a přikryl ho. Objal jsem ho okolo pasu a nechal ho ještě brečet do mé hrudi než usnul.