YoonSeokMin A/B/O

33. kapitola

Omlouvám se za další neaktivitu. Vím, že je to se mnou hrozné. Bohužel se mi udělalo 23.12. opravdu špatně a s křečma se píše opravdu špatně. Každopádně teď jsem od 30.12. v nemocnici a už je mi mnohem lépe a přivezli mi notebook, tak pokud mi to kapačky budou dovolovat budu se snažit zase psát co nejvíce. Slíbit ale nic momentálně nemohu.

Došli jsme dolů. V obýváku byl jen NamJoon. "Kde je zbytek?" ptal se hned HoSeok. NamJoon pokynul do kuchyně. Sedl jsem si na pohovku a JiMina si posadil na klín. "A tebe vyhodili co? Co jsi rozbil tentokrát?" "Talíř," pokrčil rameny. Ten kluk je opravdu jak demoliční četa. Neuvěřitelné, že tolik toho dokáže rozbít jenom jeden člověk. "Já mám taky hlad," našpulil tvářičky JiMin a chtěl se zvednout. "Už všechno snědli. Když mě vyhazovali, Tae si nabíral zbytky," zklamal ho Joon. "Jak jinak. Zajdeme si na večeři dobře? Na co máš chuť?" Než mi stihl odpovědět, ozval se Jin. "Máš hlad, JiMine? Něco ti udělám." "Nechci," zamračil se JiMin a vstal. "Najednou by ses přetrhl. A YoonGi nic co? HoSeok? Trhněte si nohou. Jestli se chcete k YoonGimu takhle chovat i dál, já u toho nebudu!" Dupl si nožkou. Byl u toho tak roztomilý. "A dal bych si pizzu... Prosím," udělal na mě štěněcí očka. "Tak se jdi obléknout," pobídl jsem ho a koukal jak utíká nahoru. Jin tam jen stál s otevřenou pusou. "Tak pojď. Taky bychom se měli převléct," usmál jsem se na Hobiho a táhl ho za ruku nahoru. Nemínil jsem nechat ani jednoho svého přítele o hladu déle, než bylo nutné. "Půjdeme do té na rohu?" zeptal se HoSeok, když si natahoval kalhoty a já zavrtěl hlavou. "Tam nemají moc dobrou pizzu. Půjdeme do vedlejší ulice." Jestli mám jíst pizzu, tak chci dobrou pizzu. A tam jí mají sakra dobrou, i když si za ní teda dost připlatíte. Ale to se prostě dá i očekávat asi ne? Za kvalitu se prostě platí. "Už jsi?" zeptal jsem se, když jsem si přetáhl přes hlavu jeho černou mikinu, kterou jsem mu kradl skoro pořád a on kývl. Vydali jsme se kouknout jestli už je i JiMin.