Ani nevím, jak se to stalo, ale mé nohy mě sami dovedli před bílé dveře Yoongiho pokoje. Zaklepal jsem a hned vešel. Yoongi spal. Byl tak rozkošný. Levou ruku měl pod tváří a byl natočený na bok směrem ke mně. Přišel jsem blíže a pořádně si ho prohlédl. Jeho stříbrné vlasy byly teď rozcuchané do všech stran, ale i tak vypadal nádherně. Sedl jsem si na vzdálenou židli a pozoroval ho. Pozoroval jsem ho dlouho, hodně dlouho. Jak může být člověk tak nádherný ?
,, budeš se na mě ještě dlouho takhle čumět a nebo vypadneš ?" Probudil mě ze svých myšlenek hlas předemnou. Yoongi si promnul oči a pak mě propálil pohledem.
,, co tady vůbec děláš ? Vypadni, nechci tě tady " řekl a ukázal na dveře. Postavil jsem se.
,, proč ne ? Nic jsem ti neudělal" řeknu, ale on jen ukáže na dveře, ze mám odejít. Jdu kde dveřím
,, já se ještě vrátím " řeknu a opustím jeho pokoj. Jeho matka říkala, že je hodně stydlivý, ale moc mi takový nepřijde. Spíše takový arogantní a že nechce s nikým mluvit. Třeba se jeho názor změní.
ČTEŠ
the Silver hair
FanfictionNikdy jsem si nemyslel, že pro mě chlapec se stříbrnými vlasy bude tak moc znamenat. ,, pokud je tahle láska ta pravá Jimine, tak se znovu setkáme" *Pjm, Myg*
