Další den jsem šel jako každý den do školy. Ve škole to bylo fajn, s Hobim jsme se hodně nasmáli. Celý den byl krásný, ale pak jsem přišel domů.
,, Jsem do-" Zakřičel jsem, ale zasekl jsem se, protože v celém domě byly krabice. Několik krabic na zemi a několik bylo položených na nich. Vyzul jsem si boty a pomalu šel do kuchyně s vědomím, že tam bude má matka. A taky tam byla. I otec. Koukl jsem se na ně
,, co se děje ?" Zeptal jsem se opatrně. Oba dva se na mě podívali.
,, Víš Minie, táta dostal nabídku práce v Berlíně, takže se budeme stěhovat. Neboj se, určitě si tam najdeš kamarády a bude se ti tam líbit" řekla a pohladila mě po hlavě. To stejné udělal i otec, který po chvíli odešel.
,, ale mami, já tady mám Hobiho, já ho nechci opustit " řekl jsem a začaly mi stékat slzy po tvářích.
,, Minie já vím, ale víš, že práce je hodně důležitá, pochop to prosím " řekla, usmála se a odešla. Až později, když jsem našel papír v tátově šuplíku, jsem zjistil, že táta nedostal lepší práci, ale museli jsme se vystěhovat, jelikož náš dům se bude prodávat.
ČTEŠ
the Silver hair
Fiksi PenggemarNikdy jsem si nemyslel, že pro mě chlapec se stříbrnými vlasy bude tak moc znamenat. ,, pokud je tahle láska ta pravá Jimine, tak se znovu setkáme" *Pjm, Myg*
