Šel jsem lesem. Les byl nádherný. Slunce krásně prosvítalo mezi stromy a ptáci zpívali, bylo to tady jedním slovem nádherný. Šel jsem dál a dál lesem a najednou jsem uviděl takový menší domeček postavený ze dřeva. Rozhodl jsem se ho prozkoumat. Vlezl jsem dovnitř. V domečku byli dvě dřevěné židličky na sezení, podlaha byla jen hlína a stěny byli jen ze dřeva. Pousmál jsem se nad tím, jak jednoduché věci dokáží vypadat tak nádherně. Sedl jsem si na jednu z židliček a vzal do ruky knihu, co jsem našel na zemi. V knize byli různé obrazy nakreslené tužkou. Listoval jsem knihou dál, abych si prohlédl všechny ty nádherné kresby. Jenže najednou venku zapraskala větvička. Lekl jsem se, ale nevydal jsem ani hlásku.
ČTEŠ
the Silver hair
FanfikceNikdy jsem si nemyslel, že pro mě chlapec se stříbrnými vlasy bude tak moc znamenat. ,, pokud je tahle láska ta pravá Jimine, tak se znovu setkáme" *Pjm, Myg*
