Other

•Erin

Brzy ráno jsem vstala a potichu šla dolů do přízemí. Tam mě sice nečekalo nic extra ale musela jsem se rozloučit s rodiči a poslechnout si jejich kázání.
,,Cassidy buď klidná ta špína ti nic neudělá" slyšela jsem říkat matku. Oči jsem měla plné slz i přes to že jsem na to byla zvyklá. Rychle jsem zamrkala a vešla do před síně. ,,tady jsi" zavrčel otec. ,,pojď sem" rozkázala matka. Otec otevřel dveře a začal dávat kufry do auta co bylo před barákem. ,,ty se opovaž cokoli provést. Budeš Cassidy poslouchat je ti to jasný!" Řekla. ,,a jestli uslyším jaký koli stížnosti postarám se aby jsi dostala výchivné upozornění. Radím ti chovej se slušně a teď zmiz špíno jedna" dodala a strčila domě tak že jsem málem spadla. Jenže jsem asi taky byla jediná kdo si všiml pohybu za plotem. Rychlostí blesku jsem vyběhla schody a otevřela dveře na balkon.
Hnědo-černé vlasy, vysoká postava. Černé triki... Dylan. Moje pěst přistála na zdi.
Zavřela jsem za sebou dveře a sjela po nich. Ten pitomec to slyšel. Proč tam byl? Sakra proč se pořád ochomejtá okolo mě? O co mu jde!?

Bylo něco málo okolo třetí hodiny když se z venku ozvalo. ,,Dylane tyjsi mi přišel pomoct" zašvořila Cass. Otevřela jsem dveře a vydala se dolů si natočit džus do skleničky. Cass teď pojede nakoupit alkohol, jídlo a jiné hovadiny takže já a Caroline zůstaneme doma. Za mnou se něco ozvalo a když jsem se polekaně otočila moje oči sledovali jeho modro-zelené oči co mě skenovali pohledem. ,,Erin" zavrčela Cass v obýváku. ,,zmiz než něco řeknu matce" dodala a já se protáhla okolo Dylana. Jenže vzhledem k tomu že neuhnul má a jeho ruka se o sebe otřeli. Zatřásla jsem se a vyběhla schody. Jenže v pokoji na ně čekalo překvapení a to v podobě počítače který držela moje milovaná Caroline. ,,ahoj" řekla potichu. Nebylo moc chvílí kdy jsme se my dvě potkávali. Rodiče na to dávali bacha. Pro ni jsem já byla něco tajemného. Dá se říct že teď jsme se dlouho neviděli. Bylo to jako by jsme od sebe žili několjk kilometrů přitom jsme sdíleli jeden barák. ,,no ahoj" řekla jsem ale to už se ke mě rozeběhla a skočila mi okolo krku. Stále to byla moje malá a milovaná Carol. Všechno co se tady dělo chápala víc než kdykoli. Vždy jsem byla pyšná na to jak je chytrá. ,,něci si pustíme pojď" táhla mě k počítači.
Brzy z počítače vycházeli zvuky patřící filmu If i stay tenfilm jsem já i Caroline milovali. Obě jsme měli hrozně rády romány a knihy si pučovali už jen z důvodu že mě rodiče nic krom oblečení a jednou za rok knihu nekupovali. Byla jsem nucena číst knihy stále dokolo pokud se nenašla chvíle kdy mi Caroline dala nějakou svou knihu. Vždy jsem se strachovala že na to matka přijde ale ona ke mě do pokoje nechodila. Prý by radši vlezla k hadúm než do doupěte špinavý krysi. Takto to tedy řekla. Po pravdě mi na to nijak moc nezáleží. Aspoň mám jistotu že tu nebude šmejdit a nenajde něco zs co by mě zmlátila. Každý den jsem se bála že přijde znova ten den jako když mi bylo deset. Tehdá Cassidy rozbila vázu a svedla to na mě. Rodiče mě tak moc zmlátili že jsem upadla do bezvědomí. Probrala jsem se ale po pár minutách. Ale měla jsem zlomenou ruku. Nakonec mě rodiče vzali k doktorovi ale to spíš kvůli tomu aby se ve škole něco nezjistilo. Každý den se bojím že se to stane znovu ale bude to horší. Každý den čekám až zařídí mou vraždu. Je to jako žít s vrahem a čekat až v noci přijde a ty se už ráno neprobudíš.
Možná si říkáte že přehaním ale ne je to tak...