Slave or Lover ? [k.thxj.jk]

~2~

„TAKŽE SKUPINA A A B DOSTAVÍ OBYVATELE JINÝCH VESNIC DO HOŘEJŠÍ SKÁLY!!! SKUPINA C A D BUDOU OD HRANIC AŽ KE SKÁLE TVOŘIT MAGICKÉ PASTI!!! A ZBYTEK CHLAPCŮ POMOHOU ŽENÁM, DÍVKÁM A MLAĎATŮM SE SCHOVAT DO UKRYTŮ V HOŘEJŠÍ SKÁLE A AŽ SE TAM DOSTAVÍTE TAK BUDETE HLÍDAT A HLÁSIT CO SE DĚJE VENKU!!! POTŘEBUJU DOBROVOLNÍKA!!! RYCHLE!!!"vedoucí už rozděloval příkazy a sám se zbrojil s ostatními. Bál jsem se tak strašně moc jsem se bál. Co když nás zabijí? Nebo unesou? Nevím mohl bych se přihlásit na dobrovolníka? A zvedl jsem ruku„VÝBORNĚ JUNGKOOKU! ZŮSTANEŠ TADY A BUDEŠ ZVONIT A HLÁSIT ZMĚNY A PROBLÉMY ANO?! A AŤ SE DĚJE CO SE DĚJE TAK NIKAM NECHOĎ A NEVZDÁVEJ SE!!!NECHCEŠ NÁS ZKLAMAT?!!" „Ne!, nechci zklamat!! „DOBŘE! NA MÍSTA A DEM, TEĎ!!! Bůh s tebou Jungkooku." „Bůh vás chraň a opatruj" zašeptal jsem a rozběhl jsem se na nejvyšší věžičku k obrovskému zvonu. Odsud je vidět na skoro celý ostrov. Viděl jsem jak obyvatelé jdou k velké skále za mnou a taky jsem viděl jak někteří hybridi běží mezi stromy a čarují. Koukal jsem na dění pode mnou a chtělo se mi brečet tak moc bych chtěl aby to byl špatný sen. Rytíři se zastavili párset metrů před lesem. Vypadá to jako by se o něčem radili. Začal jsem zvonit.

Rytíři dlouho dobu stáli a stojí. Že by si to rozmysleli? Chtěl jsem se skrčit abych nebyl tolik vidět, ale v tom jsem uslyšel vřískot malé dívky. Koukl jsem se přez okýnko a spatřil jsem kočičí dívku no spíš to bylo kotě, ale ležela na zemi a držela si nežku . Chtěl jsem jít za ní a pomoc jí, ale v tu dobu se rytíři rozjeli k lesů. Rychle jsem seběhl schody, slezl žebřík a běžel jsem za dívkou. Vzal jsem ji do náručí a běžel s ní ke skále v úmyslu předat ji k ostatním obyvatelům. Dohnal jsem ostatní kteří už lezli do skály a předal dívku její matce. Tak jo, teď se musím vrátit! Chtěl jsem se znovu rozběhnout, ale když jsem viděl jak ostatní hybridí skupiny běží ke skále, tak raději zůstanu tady. Lezl jsem do skály, ale podjela mi noha a já se skutálel dolů. Ach! Moje noha! To tak bolí! Začal jsem brečet ne jen kvůli té noze, ale  protože jsem viděl jak vchod do skály zadělávali magií. Oni na mě zapomněli... Co teď? Musím si najít úkryt. Vztal jsem, ale když jsem si stoupl na pravou nohu tak jsem znovu letěl k zemi. AU! Co mám dělat se zlomenou nohou?! Kašli na nohu a schovej se!! Zvedl jsem se tentokrát jen na levou nuhu a dokulhával jsem až k jednomu lanu které vede nahoru do korun stromů.

S obtíží a bolestí jsem se dostal na horu a do své chaty. Sedl jsem si na místo kde spím, natáhl jsem ruce k dřevěné poličce na které mám různě věci. Okolo pasu jsem si přivázal provázek s malou koženou kapsičkou a do té jsem dal pro mě cenné věci. Vzal jsem do ruky fialovo-modrý amulet který nosívala moje maminka. Maminko moje milovaná tak moc tě mám rád. A znovu jsem se rozbrečel. Amulet jsem si pověsil na krk a políbil ho. Pak jsem hledal ještě- ano tady je! Kožený náramek s křišťálově průhledným diamantem uprostřed který patřil tatínkovi. Tatínku taky tě mám moc rád. Dal jsem si náramek na ruku. Zavázal jsem kapsičku a dostal se pomalím krokem ven.
.
.
.
.
.
.

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
~Dobrý večer lidi ~
Doufám že to není tak hrozný a že tomu jde rozumět~😅
Opět vám všem děkuji ~❤️✨
Užijte si příběh ~😊✨
Omlouvám se za chyby, nenávaznost děje a vymyšlená slova~😊