Slave or Lover ? [k.thxj.jk]

~15~

Myslím že mi ta noha upadne. Tak moc mě ta noha bolí! A taky se bojím co po mě  bude chtít princ. Zastavili jsme před velkými, tmavě hnědými dveřmi. Princ se na mě otočil.

Má krásné oči. Tmavě hnědé oči ve kterých září jiskřičky štěstí. Je opravdu pohledný.

Koukal na mě a já na něj ještě chvilku,ale pak se zase otočil ke dveřím a otevřel je. Nechal mě projít prvního.

Vešel jsem do vnitř. Otevřel jsem pusu do kořán. To je pokoj! Tak velký a krásný pokoj. Však i moje celá chytka by  se sem vešla.... desetkrát!

„Nestuj tam tak a pojď ke mě” hned jsem se probral a vydal se pomalu k němu.
Stál jsem u něj se sklopenou hlavou a oušky. Bál jsem, ale né moc. Nevím čím to je.. Ale nebojím se tolik.
On na mě nejspíš koukal. Cítil jsem jeho pohled na mě.

„Tak co s tebou.... Hmmm...” mluvil si sám pro sebe. Já tam jen tak stál u jeho skříně a čekal co bude dělat.

„Jo! Nejdříve tě umyju a dám ti jiné oblečení.. Tohle už nosit nebudeš..” vzal lem mojí košile a jednou větší dírou prostrčil ruku. Pak se koukl na mě a nadzvedl obočí. Pak ruku vyndal a otočil se ke skříni. Tu otevřel a přehraboval se v oblečení. On mi dá svoje oblečení?

„Já si vlastně musím ještě něco zařídit... Zajíčku?” hned jsem k němu zvedl pohled. Usmál se a pohladil mě po hlavě.

Ale jakmile se jeho ruka objevila na mých ouškách tak jsem sebou škubnul a nahnul hlavu na stranu. Princ si ruku přitáhl k sobě a zamračiI se.

To ne já ho naštval. Srdeční tep se mi zvíšil. Měl jsem pocit že zachvíli umřu.

Prohlížel si svoje prsty a pak se znovu koukl mím směrem. Pohledem jsem hned uhnul.

„J-já se om-omlou-vám.. Já.. to..” začal jsem malinko panikařit. On se jen usmál.

„V pořádku zajdo... Jen.. Něco jsem chtěl.. Že? ” uchechtl se „A-ano..” jsem nervózní a zmatený.

„Už vím! Chtěl jsem se zeptat...” jen jsem kývl a malinko se narovnal. Bolí mě záda z toho jak stojím na jedné noze.

„Nechám tě samotného v koupelně, protože si musím něco zařídit. A ptám se jestli to zvládneš?” koukal jsem na něj jak na obrázek. Myslím že se vykoupat zvládnu sám. Kývl jsem na souhlas.

„Dobře.. Jen ti ukážu co a jak.. Huh?” řekl a s kusem velké látky šel k menším dveřím. Samozřejmě jsem se vydal za ním, ale pomalu.

Zastavil uprostřed pokoje a podíval se na mě. Já k němu dohupskal. Stál jsem a zmateně koukal na něj.

°°°°°°°°°°°°°°°°°
~Ahoj lidi! ~
Doufám že se máte krásně a nic vás netrápí✨

Jen k příběhu.. Jsem moc líná abych popisovala nějaký věci nebo činnosti který dělali lidi v tý době. Takže budu používat nějaký věci z přítomnosti. Snad to nevadí✨

Tady je jedna taková... No nevím.. Prostě kapitolka😁✨
Přeji hodně štěstí a zdraví a užijte si den✨

~Omlouvám se za chyby a to ostatní~