𝘽𝙏𝙎 𝙏𝙚𝙭𝙩𝙞𝙣𝙜

12.

Jungkook pov.

Trvalo to dlouho, ale nakonec jsem poslechl Hobiho a šel k Jiminovi domů. Už asi15 minut jsem stál před jeho dvěma a snažil se vzít odvahu...

Nakonec jsem opravdu zazvonil a Jimin otevřel dveře.

Hned jak mě uviděl jedna neposedná slza mu stekla po tváři. Na nic jsem nečekal a hned jsem ho objal a začal brečet...

Chvíli jenom stál a celý se třepal a pak mě pevně stiskl a začal brečet...
,, Už tě nikdy nechci pustit." řekl Jimin a začal brečet ještě víc...
,, Já tebe taky ne." odpověděl jsem mu a ještě víc se zabořil do jeho ramene.

V tu chvíli jsem byl nejšťastnější člověk na planetě. Ani nemůžu popsat to co jsem v tu chvíli cítil... Ale bylo to nádherné...
,,Mám tě strašně moc rád Minie... " řekl jsem mu.
,, Já tebe taky" řekl mi nazpátek a dál mě objímal. Zítra je sobota, takže u něj můžu být jak dlouho chci...
_____________

Další kapitola bude to samé ale z Jiminova pohledu...
Dělám z toho čím dál větší 💩...

Korekce: 20.11. 2020 19:11