𝘽𝙏𝙎 𝙏𝙚𝙭𝙩𝙞𝙣𝙜

13.

Jimin pov.

Byl jsem doma, prostě normální páteční odpoledne... Když jsem uslyšel zvonek tak jsem se zvedl a šel ke dveřím. Chtěl jsem toho člověka poslat pryč... Neměl jsem vůbec dobrou náladu a chtěl jsem být sám.

Jenže když jsem otevřel dveře byl tam Jungkook. V tu chvíli se mi chtělo začít na něj řvát a kopat všude kolem... I když jsem se vlastně zlobil sám na sebe, pořád jsem to házel na něho... Vůbec nevím proč. Na tváři jsem ucítil slzu. Věděl jsem že dnes nebude poslední.
Jungkook mě objal a začal brečet, hodně brečet. Chvíli jsem jen tak stál a snažil se to vstřebat, nevěděl jsem proč se mnou pořád ztrácí čas... Proč já? Asi jsem mu hodně ublížil když jsem se s ním přestal bavit a nic mu neřekl, tak proč...? 

Pak jsem ho ale taky objal a v tu chvíli jsem věděl že už ho nikdy nechci pustit. A taky jsem mu to řekl.
,, Já tebe taky ne" řekl a pro mě to bylo víc než všechny omluvy světa...
,, Mám tě strašně moc rád Minie" řekl a další proud slz stékal po mých tvářích.
,, Já tebe taky " řekl jsem mu.
Ještě že je zítra sobota. Doufám že tady zůstane, musí, už mě nemůže nechat samotného...
,,Kookie?" zeptal jsem se.
,, Ano? " trochu se odtáhl aby na mě viděl.
,, Nenecháš mě tady samotného, že ne?" zeptal jsem se ho s obavami v očích.
,, Ty už se nezlobíš?" zeptal se on.
Na to jsem jen zakroutil hlavou v nesouhlas. Bylo to hezčí než všechny omluvy na světě. Jasně že už se nezlobím.
,, Zůstanu jestli chceš... '' řekl a usmál se na mě.

____________

Řekne mě někdo proč je to tak divné? Mě se zdá že to strašně komplikuju...
Potřebuju vaše názory...

Korekce: 20.11. 2020 19:19 nepotřebuju vaše názory..............................