𝘽𝙏𝙎 𝙏𝙚𝙭𝙩𝙞𝙣𝙜

15.

Jimin pov.

Seděli jsme s Kookiem vedle sebe na gauči, přikrytí dekou v mém málem bytě. Hororů jsem se opravdu hodně bál a taky jsem Kooka varoval, ale on se nad tím jenom pousmál... Jin mě měl úplně přečteného. Sním jsem se na horor díval jen jednou, pak už se se mnou nechtěl dívat ani na komedii...

Zrovna tam byla mega creepy scéna a já si začal potichu stěžovat. Deku jsem si dal přes obličej a skoro ani nedýchal. Když v tom na mě Jungkook bafnul a já jsem začal pištět a lekl jsem se tak moc že jsem omylem kopl Kookieho do břicha...
Slyšel jsem ho nadávat, ale když si všiml že pořád ležím v klubíčku a strachem nemůžu ani dýchat, tak se ke mě naklonil a začal se omlouvat...
,, Minie promiň... Já... vážně jsem nevěděl že se tak moc lekneš... Vážně promiň... '' hned jak to dořekl mě objal a začal mě utěšovat.
,, To já bych se měl omluvit Kookie... Kopl jsem tě. "řekl jsem.
,, Moje chyba... Neměl jsem tě děsit." řekl on.
,, Půjdeme už spát jsou dvě ráno..." řekl a přitom vypínal notebook.
,, Ale když půjdeme spát, budu s tebou kratší dobu..." postěžoval jsem si. Vím že přeháním, ale nebyl jsem s ním půl roku...
,, Ale notak Mochi..." řekl zatím co rozkládal gauč.
Pak si lehl vedle mě a objal mě kolem pasu. Já se k němu víc přitulil a za chvíli jsme spali. Poslední co jsem od něj slyšel bylo ; , mám tě moc rád Jiminie'. V tu chvíli jsem byl tak šťastný, že to ani popsat nedokážu...

----------------------

                                  💩

Korekce: 20.11. 2020 19:35