Vodní drakobijec

vězení

Držím v rukou jeho šálu a brečím. Přesunuli jsme se zpět do lesa. Ostatní vymýšlí plán, jak zjistit co mají za lubem. Sedím od nich dál. Je jasné, že uvnitř je Natsu. Určitě. Chtěla jsem vyběhnout hned, ale Gray mě zastavil. Chtěla jsem mu pomoct, musím mu pomoct. Pohledem jsem zavadila o hlouček vedle. V tichosti se domlouvali, ale bylo jasné, že mě potají sledují, jako bych jim chtěla utéct. Zatnula jsem pěsti. Co jim tak dlouho trvá? Prostě jdeme dovnitř.
Zvedla jsem se a upoutala na sebe pozornost. Obmotala jsem si šálu kolem krku. Gray se zvedl.
,,Co děláš?" Zeptal se mě.
,,Co jste vymysleli?" Přešla jsem to bez odpovědi a přisedla si k nim.
,,Gray a Gajeel půjdou dovnitř to omrknout. Wendy viděla jak otevírají ten otvor. Já, Lucy a Mira vyrazíme chvíli po nich. Budou na nás čekat u vchodu. Zbytek tu počká." Řekla Erza a upřela pohled na mě a Wendy. Bezva.
,,Proč by mě to mělo překvapit." Zavrčela jsem.
,,Bylo nám jasné, že se ti to nebude zamlouvat. Proto se tě ptáme, chceš jít s kluky nebo s námi?" Usmála se na mě Mira. Zarazila jsem se.
,,V čem je háček?" Zeptala jsem se na rovinu.
,,V ničem, nemá cenu tě tu držet, utekla bys a ještě se něco stalo." Odpověděl mi Gray.
,,Dobře jdu s vámi." Otočila jsem se na holky. Všichni kývli. Stačilo už jen počkat na noc. Ostatní se schodly na tom, že si trochi odpočineme. Neměla jsem nic proti. Byla jsem utahaná. Ulehly jsme kolem ohniště a já během pár minut vytuhl.

Vzbudilo mě jemné štouchání do zad. Probrala jsem se a zjistila, že kluci už jsou pryč.
,,Budeme muset vyrazit." Říkala mi Erza. Jen jsem kývla. Wendy nám popřála štěstí a zůstala s Carlou a Dearthem v táboře.
Zamířili jsme k jeskyni.
,,Dobrý, nikde nikdo." Ujistila nás Mira. Bez problémů jsme se dostali až do velké jeskyně s malbami.
,,Musíme se schovat a čekat až nám kluci otevřou, že je čistý vzduch." Vysvětlila mi Erza. Zalezli jsme za velký kámen a čekali. Kluci si dali na čas. Konečne se otvor otevřel a vykouk Gajeel.
,,Rychle furt tu někdo chodí!" Zavelel tiše a my vyběhli. Ocitly jsme se v malé místnosti. Byla prázdná. Špíš jen taková chodba. Gajeel měl pravdu. Hned někdo přicházel. Gray se objevil, chytl mě za ruku a vtáhl mě do vedlejší místnosti. Položil mi prst na pusu abych byla zticha. Kývla jsem a čekala. Prošli asi čtyři chlapi a pokračovaly dál chodbou. Do místnosti přišli i Gajeel s holkama.
,,Sem nikdo nechodí, asi je to jen nějaké skladiště. Ti chlapi přišli z dlouhé chodby plné dveří. Víme jen o dvou co jsou odemčené. Mířili do sklepa." Vysvětlil Gray šeptem a Gajeel přikývl.
,,Jsou zase zpět!" Řekl a přitiskl ucho ke dveřím. Byla tam škvíra a bylo vidět ven. Musela jsem se koulnout. Nejdříve prošel jeden a za ním jelo lehátko. Bylo poznat že na něm leží tělo. Pod plachtou vysela ruka. Úplně mě zamrazilo. Co to tu provozují??
,,Prej mají další!" Řikal ten poslední.
,,Tak už jen dva." Přidal ten první a dál už jsme nic neslyšeli. Erza se otočila ke klukům.
,,Půjdeme do toho sklepa." Kývly. Vyrazili jsme po jednom a šli opačným směrem než ti chlapi.
Na jiné dveře jsme nenarazili, ale tahlo nás to dál do útrob. Konečně jsme našly dveře, byly to jediné na konci chodby. Gajeel je bez problémů otevřel.
,,Né, prosím já už nechci!" Někdo zaječel jen co jsme vešly. Byla tam tma.
,,Trichu světla by neuškodilo." Poznamelna Gray. Položila jsem ruku na zeď a vytáhla ze ztuchlé hlíny vodu. Pokryla mi ruku jako rukavice a já ji přiměla červeně zazářit. Ocitly jsme se v kruhové místnosti. Nic moc vidět nebylo.
,,Co je zase tohle?" Zaúpěl znovu ten hlas. Trochu jsem zaváhala. Něco mi to připomělo. Přiměla jsem vodu svítit trochu víc ale moc to nepomohlo. Zarigistrovala jsem, že Gray jde od dveří zleva a Erza zprava. Všimla jsem si, že kolem dokola je tu pár místností.
,,To jsou mříže!" Vyjekla Mira. Přešla jsem k té co byla naproti dveřím. Za mříží jsem toho moc neviděla. Vypadalo to, že něco leží na zemi. Ale nebylo poznat co.
,,Kdo jste?" Ozvalo se to znovu. Lekla jsem se. Vedle mě se objevila Lucy.
,,Tohle bys měla vidět." Zašeptala mi. Odtáhla mě k vedlejší mříži. Dotkla jsem se mříže a světlo si našlo začmouzenou, uplakanou tvář.
,,Aquo?" Zřízená dívka se přilepila na mříž.
,,Meli, proboha co tady děláš?" Zaječela jsem.
,,Jsme tu všichni." Zaúpjela Meli a klesla na zem.
,,Má pravdu, tady je Sting." Ozval se Gray.
,,A tady Rogue." To byl Gajeel.
,,Jak jste se sem dostali?" Zajímala jsem se dál.
,,Unesli nás asi dva dny potom co si odešla." Ozvalo se ze tmy. Sting. Zkusila jsem otevřít dveře. Nic.
,,Klíče by měli být támhle." Meli ukázala někam za mě. Gray to šel prohledat. Já se zatím otočila zpět na Meli.
,,Když jste tu vy, kdo je támhle?" Ukázala jsem na mříž, za níž leželo něco na podlaze.
,,Ty to nevíš, myslela jsem, že kvůli ní jste přišli.?" Zarazila se Mel. Co?
,,Je to ta malá holka od vás." Vysvetlil Rogue. Všichni jsme ztuhly. Vyběhla jsem k mříži. V závěsu zamnou Erza.
,,Wendy, jsi to ty?" Snažila jsem se víc rozzářit vodu, ale víc už to nešlo.
,,Eee, kde... kde to jsem?" Hromádka na podlaze se pomalu zvedla. Viděli jsme jen záda. Pak se k nám otočila a přišla k nám.
,,Já... já se... Horzně se omlouvám." Řekla mi, když mi položila ruku na mou.
,,Za co? Nemůžeš za to. Jak se to stalo?" Ujištovala ji Erza.
,,Vy jste odešli a na nás narazili asi hodinu po tom. Poslala jsem Carlu s Dearthem pryč, pro pomoc, doufám že je nechytili." Vzlykala Wendy.
,,Nebreč jsme tady, hned tě dostaneme ven." Usmála se Mira která se ukázala z druhé strany. Wendy kývla a usmála se. Něco mi tu nesedělo.
,,Meli?" Vrátila jsem se k ní.
,,Ano?" Seděla na stejném místě, vypadalo to že ji sebemenší pohyb dělá potíže.
,,Musíme je odtud dostat! Jsou na tom kluci taky tak špatně?" Úplně jsem zapoměla že se jí chci na něco zeptat.
,,Jo. Sting možná hůř." Ozval se Gajeel z druhé strany.
,,Aquo co je?" Meli se nalepila na mříž. Zase jsem přepla.
,,Odnášeli odtud někoho na lehátku?" Zeptala jsem se jí konečně. V tu chvíli se ozval Gray.
,,Našel jsem klíče."
Mel kývla.
,,Kdo to byl?" Úplně se mi udělalo špatně.
,,Byl to Natsu." Řekl Sting.
Gray v tu samou chvíli sebral klíče z háčku.
A v ten okamžik se strhlo peklo.