trable a bolesti

42 4 1
                                    

Ahoj ahoj, jsem zpět. Předem se omlouvám. Mám teď smutné období. Ale psaní mě uklidňuje, takže jsem si dala jen den pauzu a pokračuji. Čtete? Čtete? Budu ráda za názory. Dobré i špatné. Jak už sem říkala, smutná nálada a bohužel to musel někdo odnést, tak snad se nebudete zlobit, přeji pěkné počteníčko.

Něco mě příjemně chladilo na zádech. Užívla jsem si ten pocit klidu a zůstala ležet se zavřenýma očima. Tak nějak jsem si představovala, že ležím někde na příjemné trávě. V nějakém pěkném parčíku a vedle mě leží.
,,Hej, neřvi, ještě tě někdo uslyší!" Zasičel někdo. Zůstala jsem nechybná.
,,A co já s tím, oni stejně nevnímají a jí to může být k ničemu." Ozval se další hlas.
,,Měla dost odvahy se mu postavit, když na ni vyběhly ti ostatní." Možna proto mě bolí celé tělo.
,,Dali jí dobře. Šéf měl strach že ji zabijou. Myslím že je odvolal na poslední chvíli."
,,On z ní nechce udělat loutku?"
,,Chce, jenže má silnějsí vůli, nejdřív ji musí zlomit. A to není...." Zbytek se vytratil v tichu. Asi odešli. Mírně jsem otevřela oko. Byla jsem zpět za mřížemi. Akorát tu bylo mírné světlo. Asi aby měl jistotu, nechal tu semnou Gajeel a Rogua. Stáli u dveří a koukala před sebe. Posadila jsem se. Nemělo smysl se o něco pokoušet. Stejně mě neposlechnou. Snažila jsem si vzpomenout na to co se odehrálo. Jenže po tom co jsme se naštvala a vyběhla na něj si nic nepamatuji. Sakra bolí mě hlava.
Ruka mi vylétla ke spánku a až teď mi došlo, že mám ruce až k ramenoum obvázané. Cítila jsem na nich pálení. Musím si vzpomenout. Prý na mě zaútočili všichni. Takže je ovládl do jednoho. Už jen já.
Musím se odsud dostat a najít Lucy a ostatní. Podívala jsem se na Rugua a Gajeela. Ani se nehnuli.
,,Rogue, slyšíš mě? To jsem já, Aqua. Sestra Meli. Pomůžeš mi? Dostanu se odsud a přivedu pomoc." Přešla jsem co nejblíž ke dveřím, ale abych se jich nedotýkala. Rogue se ani nehnul. Gajeel taky ani o píď.
,,To budes mít asi těžší, má milá. Dokud neuslyší mé rozkazy, tak se ani nehnou." Ve dveřích se objevil Detlaf v závěsu s Natsuem a Stingem. Sakra.
,,Tady pánové tě doprovodí na malé představení." Pokračoval a kývl na ně. Ani jsem nemrkla a už mě každý držel za paži. Mezi mnou a Detlafem, asi aby se pojistil, šel Gajeel. Rogue poslední za námi. Musím být silná. Nejspíš mu něco brání aby ze mě udělal loutku, a tak to musí zůstat. Tentokrát jsem ani nevěděla kam mě vlečou. Byla to malá místnůstka a uprostřed.
,,Lucy!" Vyjekla jsem jen co sem ji zahlédla. Seděla, nebo spíš ležela na židly svázaná a vypadala hrozně, potřebovala okamžitě ošetřit.
,,Tady s krásnou dámou už jsme skončili, ale přišla si právě včas na hezounkého panáčka." Zapojil se Detlaf a někdo odnesl Lucy pryč. A na její místo dotáhli Graye.
,,Aquo, ať se děje co se děje, ned...." Grayova slova zanikla v dunivém zvuku, jak mu jeden chlap vrazil pěstí do břicha. Předklonil se a zalapal po dechu.
,,Vy hajzle!" Vyprskla jsem, snažíc se vytrhnout alespoň jednomu svému klukovi. Já vím, zní to blbě, ale je to tak. Ani za nic. Ale přišlo mi že Sting mě drží tak aby mě netlačil na obvazi. Nevšímala jsem se toho. Vnímala jsem akorát Graye před sebou. Už ho uvázali na židly a mě drželi pár kroků před ním.
,,Začněte." Zavelel Detlaf. Gray dostal ránu do obličeje. Škytla jsem, jak jsem se snažila nebrečet. Gray se na mě usmál a vrtěl hlavou. Dostal další a další. To už jsem brečela.
,,Dobře, pokračujte." Žvanil dál Detlaf.
,,Grayi." Vzlikala jsem potichu. Ze Stingovi strany jsem se dočkala malého zmáčknutí. Takhle ho bily dlouho, až byl na pokraji zhroucení. Ale pohled ze mě nespouštěl.
,,Dost, vemte ji!" Zazněl rozkaz. Kluci mě odvlekli někam dál. Zjistila jsem že za námi je skleněná kopule. Ale ne. Hodili mě dovnitř, a než jsem se vzpamatovala, zavřeli mě tam.
Detlaf zmáčkl start a z podlahy vyjeli černé hadice. Jednu jsem chytla než se mi zabořila do krku, ale nestihla jsem se vyhnout druhé a ta se mi dostala k noze. Ucítila jsem bodnutí a pak strašnou bolest. Pustila jsem hadici a ta se dostala na své původní místo. Zase bodnutí a bolest. Takhle ještě párkrát. Ale nic, neztratila jsem vědomí. Hadice se odpojili a já se svalila na zem.
,,Dobrá, tak už? Zvedni se a pojď ke mě!" Slyšela jsem. Nohy mě moc neposlouchaly, ale s námahou jsem se zvedla.
,,Trhni si, smrade!" Zařvala jsem a upadla.
,,Jo Aquo!" Zahulákal Gray. Zvedla jsem hlavu a koukla se na něj. Usmíval se. Odpatila jsem mu ho.
,,Nu dobrá." Zamyslel se Detlaf. Kývl na gorilu, ta k němu přišla on něco zašeptal a podal mu do ruky něco lesklého. Zbystřila jsem. Chlap přešel ke Grayiovi a stoupl si vedle něj. Zůstala jsem klecět na všech čtyřech a nespouštela jsem z něj oči.
,,Když to nešlo po dobrém tak holt po zlém." Zavřel Detlaf a kývl.
Chlap zvedl ruku a ukázal nůž.
,,Neeeee!" Zaječela jsem a nalepila se na sklo. K ničemu to nebylo. Gorila se ke mě otočila zády. Akorát jsem slyšela Grayův křik. Začala jsem zase brečet. Trvalo to strasně dlouho. Muž se konečně odtáhl od Gray. Ten měl hlavu skloněnou a vypadal v bezvědomí. Chlap mu drsně sevřel bradu a zvedl mu ji abych viděla co provedl. Zaječela jsem. Ublížili mu, kvůli mě. Ten chlap Grayovi vyřízl oko. Měl pravou tvář celou od krve. Brečela jsem a bušila do skla. Ani jsem nepostřehla že se do mě znovu zarili jehli, dokud se do mě nedala zase bolest, donutila mě zaklonit hlavu a zařvat. Padla jsem na podlahu. Jekot ustal, jako by mě ovládal někdo jiný. Zamrkala jsem abych zahnala slzy. Zjistila jsem, že se dívám přímo na Stinga a Natsua. Natsu se na mě dívat, ale vůbec to s ním nehlo. Pak jsem se podívala na Stinga. A něco bylo zvláštní, než bolest ustala a já myslela, že už to nezvládnu, se něco stalo. Věděla jsem to přesně. Sting na mě jasně a nezaměnitelně kývl. Pak vše zčernalo.

,,Tak co s ní je?" Řval okolo sebe muž v černém obleku a ustaraně se díval na bezvládnou dívku uvnitř kopule. Najednou se pohnula. Zvedla se a oklepala.
,,Tak? Pojď ke mě!" Přikázal jí. Dívka otevřela dvířka a sešla k němu. On ji s nadšením objal a zasmál se.
,,No konečně." Zaradoval se. Dívka ani nemrkla. S úsměvem se muž odebral do své postele. Byl ale tak šťastný a zabraný do svých úvah, že si ani nevšiml že za jeho zády si dívka s černými vlasy vyměnila významný pohled s blonďatým chlapce..

Vodní drakobijecKde žijí příběhy. Začni objevovat