Vodní drakobijec

problém

Aqua seděla u Lucyina lůžka a se strachem ji pozorovala. Byla v hrozném stavu. Měla zlomenou ruku a vyvrknutý kotník. Nějaké škrábance a modřiny. Teď už vypadala líp. Postarali se o ni. Teď už v klidu spala. Aqua zavadila pohledem k vedlejší postely. Lucy přinesla bezvládné tělíčko jejího kocourka Deartha. Byl na pokraji smrti. I teď byl na hraně. Měla o něj strach.
Zvedla se a odešla dolů mezi ostatní.
,,Co myslíte že se stalo?" Ptal se zrovna Romeo.
,,To netuším ale vůbec se mi to nelíbí." Odpověděl mu mistr.
,,Stále spí, musíme počkat než se probudí, jenže do té doby by mohlo být pozdě." Řekla jim Aqua.
,,Přesně tak. Musíme něco udělat." Přemýšlel nahlas Makarov.
Skoro celý den se dohadovali, jak co udělat. Aqua už skoro ječela beznadějí, jak nevěděla co má dělat. Žádný pořádný plán nevymysleli. Proště museli čekat. Přišel večer. Všichni už odcházeli domů. Aqua chtěla zůstat a hlídat Lucy a Deartha. Nikdo jí to nezakazoval, byly radši když tu někdo zůstane.
,,Zůstanu tu s ní." Podpořila ji Mira. Za nějaký čas už v cechu zůstala jen Mira s Aquou.
,,Chceš něco k pití?" Zeptala se jí Mira.
,,Prosím jen čaj." Odpověděla jí Aqua a usedla za bar.
,,Jsem ráda, že si zpět." Řekla Mira zády k ní.
,,Když jsem si vzpoměla, první myšlenka byla, jestli se sem vůbec zpět dostanu." Aqua si hrála nehtem na dřevě od baru.
,,Proč bys nemohla?" Podivila se Mira.
,,Myslela jsem že mě nebudete chtít. A že nepůjde změnit cech." Přiznala se.
,,Pokud to dotyčný chce z vlastní vůle tak to jde." Usmála se na ni Mira, ,,a tys chtěla moc."
,,Jak to víš?"
,,Když to musíš udělat ty, tak to poznáš. A asi by tě to bolelo víc."
Aqua na ni zůstala koukat. Když se ten den probudila, opravdu jako první pomyslela na Fairy Tail. Jenže hned na to se jí vybavil úsměv, bílá šála a narůžovělé vlasy. Chtěla za ním, hned. A pak se vrátí a on tu není. Chtěla mu říct jak jí to mrzí. Jak by to chtěla vzátit zpět. Bylo jí jasné že ji odkopne, že už s ní nebude chtít nic mít. Jenže teď myslela jen na to aby ho vůbec našla na živu.
,,Myslíš na něj viď?" Přerušila její tok myšlenek Mira. Aqua se zmohla jen na kývnutí. Chtělo se jí brečet. Mira se povzbudivě usmála a položila před ní hrnek.
,,Najdeme ho, a pak ti řekne jak moc si mu chyběla." Položila jí ruku na rameno a donutila ji zvednout hlavu.
,,Strašně ho to štvalo a nemohl s tím nic dělat, bral to tak že to bylo tvé rozhodnutí a nechtěl ti ho brát. Natsu je horká hlava. Ale dává přednost rodině. Myslím že věděl že se k nám jednou vrátíš!" Povzbudila ji, ,, a já v to věřila taky." Umála se a objala ji. To už se Aqua rozvlikala naplno.
,,Jak může mít někdo jako ty, v sobě ďábla?" Zeptala se jen co se odtáhly.
,,Kdo ví, a teď už bys měla jít spát." Usmála se Mira a už jí strkala směr ošetřovna. Aqua kývla, popřála jí dobrou noc a odešla nahoru.
Lucy ani Dearth se ani nehli. Lucy spokojeně pochrupovala a Aqua se musela usmát. Lehla si do postele kterou ji ješte odpoledne Mira připravila. Zavrtala se do měkkých peřin a usnula rychleji než čekala.

Když se ráno Aqua probuda, vůbec se jí nechtělo z postele. Ale musela. Protáhla se a hned ji padl pohled na Lucy. Ani za celou noc se nepohnula. Aqua se převlékla a šla si k ní sednout. Přitáhla si židly a sedla si. Aai po hodině tam přišla Mira.
,,Bylo mi jasné že už si vzhůru, ale dolů nepůjdeš. A tak ti nesu snídani." Usmál se a položila před Aquu tác s jídlem.
,,Děkuju." Řekla Aqua. Mira tam chvíli zůstala, pak se ze zdola ozval rachot a tak odešla. Aqua neměla moc chuť. A chtělo se jí spát. Ani nevěděla jak ji padla hlava a znovu usnula.
Když se pak probudila znovu, jediné co bylo jinak, že místo tácu se snídaní tam byl oběd. Aqua otočila hlavu na druhou stranu a zase usnula.
,,Erzo, si to ty?" Vzbudil ji tichý hlas.
Aqua zamžourala a zvedla hlavu.
,,Ty nejsi Erza." Ozval se znolu tichý hlásek. Aqua se vzpamatovala a otočila se na druhou stranu. Lucy na ni upírala své hnědé oči. Vypadala zmateně.
,,Ahoj." Usmála se Aqua.
,,Promiň mi se známe?" Zarazila se Lucy.
,,Já zapoměla. Vypadám jinak. Jsem Aqua." Aqua se narovnala a mrkla na ni. Lucy si ji chvíli prohlížela s přimhouřenýma očima.
,,Vypadáš jinak." Řekla po nějaké době, ,,pamatuju si tě jinak." Doplnila ještě. Aqua ztuhla. Ten odpor v Lucyine hlase jí vrazil pomyslnou facku. Lucy ji sjela pohledem a pak teprve pookřála a s námahou si ji přitáhla do objetí. Aqua vypadala vykuleně.
,,Tak strašně ráda tě vidím!" Brečela Lucy. Aqua ji opatrně objala a rozvlikala se taky.
,,A já tebe!" Usmívala se.
,,Jak to že si tady? Co se dělo?" Zajímal se Lucy po dlouhé době objímání. Aqua ji všechno řekla až do okamžiku kdy se Lucy probrala. Ta ji se zájmem pozorovala a naslouchala.
,,Takže si zpět? Určitě?" Ujištovala se Lucy a celou dobu Aquu držela za ruku jako by se bála, že se rozplyne.
Asi po hodině se tam ukázala Mira. Hned běžela pro mistra a ostatní. Lucy už měla prý dost síly aby všem řekla co se stalo. Když se všichni usadily, Lucy se rozhlédla a zatnula ruce.
,,Byly jsme s Natsuem na misi. Bylo to, že máme dopadnout zloděje. Měli jsme splněno a tábořili v lese, když Natsu zavětřil. Strčil mi věci do rukou a řekl mi ať běžím a neotáčím se. Když jsem utíkala, uslyšela jsem za námi ránu. Otočila jsem se a viděla jsem jak něco vylétlo do vzduchu. Byl to Happy. Běžela jsem zpět abych ho chytla. Na poslední chvíli jsem to stihla. Byl v bezvědomí. Rychle jsem zase začala utíkat. Rány byly čím dál vetší. Pak jsem dostala ránu do zad. Probudila jsem se v temné místnosti. Jak dlouho jsem tam byla nevím. Slyšela jsem jen Natsuuv řev." Aqua u toho zalapala po dechu. Lucy se na ni omluvně usmála.
,,Pak mě zachránil Dearth. Najednou se u mě objevil a říkal že mám být potichu. Dostal mě odtamtud. Po cestě nás chytli nějací chlapy a zbili nás. Asi byly od nich. Nakonec to byl zase Dearth kdo nás od tamtud dostal. Pak už jen vím, že jsem se doplahočila sem."