Za Draca Malfoye [Dramione FF]

XI

Pohled Draca
S Hermionou a s dětmi jsme vycházeli z nemocnice. Byl jsem šťastný. Až moc šťastný. Za týden jsme měli mít svatbu. Moc jsem se těšil. Nevzali jsme se před porodem, protože to strašně utíkalo a my jsme taky museli vymyslet všechno možné ohledně té svatby. A najednou tu byla Lacerta a Scorpius. Byl jsem rád, že jsou pojmenovaní podle souhvězdí, jako já mimochodem. „Proč jsi pořád tak zamyšlený a tolik se tlemíš?“ zeptala se mě moje brzo-manželka a já se usmál, ještě víc. „Přemýšlel jsem nad tím, jaké by bylo mít další dítě,“ zalhal jsem. Už nebyla těhotná, tak proč bychom se nemohli trošku odreagovat?

Pohled Hermiony
Proč mám za snoubence takovýho úchyla? Ne, že by mi to tolik vadilo, ale jsem unavená. A dělat si ze mě takovou srandu. Políbila jsem ho, ale než stihl polibek prohloubit, odtáhla jsem se. „To nebylo hezký,“ řekl mi jen, ale to už jsme vcházeli do našeho domu. „Máme postýlky? Koupil jsi je?“ Věděla jsem, že to neudělal.

Pohled Draca
A kurva. Já na to úplně zapomněl! Byl jsem strašně vynervovanej. Do hajzlu. „Ne, Hermi promiň,“ bylo mi to strašně líto. „Proč se omlouváš mě? Oni nemají kde spát,“ řekla mi, vzala je a odcházela pryč. Pak se zastavila, otočila se a podívala se na mě. „Zařiď to.“ Pak odešla. Povzdechl jsem si. Vzal jsem klíče a peníze a odešel z domu.

Pohled Hermiony
Musím si ho trochu vychovat. Položila jsem Lacertu na postel a začala kojit Scorpiuse. Pak jsem miminka vyměnila. Když jsem skončila, odnesla jsem je do jejich dětských pokojů a uložila je do dětské postele místo do kolébky, která ještě ani v jednom pokoji nebyla. Odešla jsem do ložnice, převlékla se a konečně šla spát.

Pohled Draca
Šel jsem po městečku a hledal nějaký vhodný obchod. Proč jsem ty kolíbky nevykouzlil? Nevím....já fakt nevím. Otočil jsem se a vrátil se do domu. Zamkl jsem a šel po schodech nahoru. Otevřel jsem dveře jednoho z dětských pokojů a vykouzlil holčičí dětskou kolébku. Uložil jsem do ní Lacertu a šel jsem za Scorpiusem. I jemu jsem vykouzlil kolébku a opět uložil Scorpiuse do postýlky. Když oba znovu usli, odešel jsem za Hermionou, která už spokojeně spala. Lehl jsem si vedle ní a ona se ke mě automaticky přitulila. V jejím objetí jsem se konečně vydal do říše snů.

Ano, hodně krátká kapitola, já vím. Moc se omlouvám, ale ja jsem nevěděla jak ji ukončit. Od teď se budu snažit vydávat kapitoly častěji. Mějte se hezky 💕