10 důvodů, proč se rozejdeme ✔️

⚪9⚪

Opovážil ses mě milovat.

Proč? Siriusi, proč ses zamiloval? A proč do mě? Vždyť já nejsem člověk, kterého bys měl milovat. Mě by neměl milovat nikdo. Nepíšu to, abys mě litoval. Jsem s tím smířená. Měla bych být sama. Nejsem typ, kterého by někdo mohl mít dlouhodobě rád. 

Toho večera, kdy jsme řešili Pottera a kdy ses vyslovil ohledně svých citů, jsem nemohla usnout. Přesně toho jsem se bála. Nechtěla jsem, aby ses do mě zamiloval. Mám pocit, že jsem od té doby vůbec nespala. Nedokážu to vytěsnit z hlavy. Ta věta mi změnila život. Ne k lepšímu. Prostě jen naprosto změnila vše, čemu jsem věřila, v co jsem doufala a co jsem si dovolila cítit. A ty sis v klidu ležel vedle mě a objímal jsi mé tělo a já se cítila provinile, protože vždycky když mě objímáš se cítím jako nejšťastnější nešťastnice, jako požehnaná hříšnice, jako... skoro... zamilovaná.

Připravovala jsem něco k snědku, když z obývacího pokoje začala hrát hudba. Zavolal jsi na mě, ignorovala jsem tě, protože jsem neměla náladu za tebou jít, navíc jsem připravovala jídlo. Přitancoval jsi do kuchyně, sebral jsi mi nůž a odložil jsi ho na linku. Pak jsi mě chytl za ruce, i když jsem ti věnovala naprosto odmítavý pohled. ,,Pojď tančit, kotě," zašeptal jsi svůdným hlasem.
,,Tohle ti nežeru," řekla jsem, ale stejně jsem se trochu pousmála. Dotáhl jsi mě do obýváku a snažil ses mě donutit, abych se kývala do rytmu. Přišlo mi to celé absurdní! Já a ty uprostřed normálního života tancujeme na hitovky od tvých oblíbených kapel? To se může třeba ve filmech. My bychom tyhle romantické hlouposti praktikovat neměli! Když jsem se dívala do tvých zářících očí, měla jsem pocit, že nikdo ke mně nechoval tolik něhy. Bohové, kéž bych si to zasloužila! Kéž bych to mohla přijmout! Jenže ty ses zamiloval do naprosto špatné osoby. Tancoval jsi se mnou, protáčel jsi mě pod rukou, chytal ses mého pasu, vinul jsi mě k sobě. A já se cítila jako podvodnice. Měl jsi tam být s někým lepším, měl jsi vyzvat k tanci hodnou holku, která by tě mohla milovat nazpátek, aniž byste tím nezpůsobili konec světa. Pověsila jsem své ruce na tvá ramena a na chvíli jsem se nechala unášet tím dobrým pocitem. Možná to nějak takhle vypadá, když jsou lidé spokojení. Nejspíš je to hrozně jednoduché - zamilovat se. Obzvlášť do Tebe, Siriusi. Jenže to já si nemůžu dovolit.