Po dvou hodinách byli obě strany vyčerpané. Gestapo hodilo do krypty bombu s plynem. Tu však vzal do ruky Valčík a hodil ji nazpátek.
„Zavolejte hasiče!“
Křičel příslušník SS netrpělivě. Stál tu dvě hodiny a už ho to nebavilo. Chtěl to mít za sebou. Těšil se na ranní snídani se svojí manželkou se sklenkou vína. Během 10 minut přijelo hasičské auto.
„Vytopte tu kryptu!“
Křičel kolem sebe příslušník SS a máchal kolem sebe rukama.
„Co budeme dělat?“
Zeptal se Valčík. Chtěl slyšet rozkaz a být si jistý. Byl to skvělý voják a jeho schopnosti byli velmi rozšířené. Rozkazy mu dodávali pocit jistoty.
„Budeme se bránit.“
Ozval se Gabčík a promnul si oči. Nevěděl, co má říct, sám nevěděl, co dělat.
„Co je?“
Zeptal se Kubiš, když si všiml Hrubýho jak sedí a nestřílí. Byl z toho zmatený.
„Mám poslední.“
Oznámil tiše Hrubý a přiložil zbraň k pravému spánku. Ozvala se rána. Kubiš si povzdechl. Nestihl se rozhlédnout a najít Bublíka, když se ozvala i jeho rána. Zbyl tam sám Kubiš. Příslušník SS k němu hodil granát. Nevšiml si ho. Myslel na Gabčíka. Byl jako jeho bratr. Zažili toho spolu hodně a teď to skončí.
Granát vybuchl a střepiny se dostali do jeho těla. Jeho tvář byla lhostejná. Vybavila se mu poslední vzpomínka. Jak se tehdy loučil s Gabčíkem a nikdy by ho nenapadlo, že stejně s nim bude spolupracovat. Na jeho tváří se objevil poslední úsměv.
Gabčík to pocítil. Tušil, že je je jeho nejlepší pritel mrtvý. Znal ho dost dobře a byli v tom jako dvojčata. Poznali, kdy se druhému něco stalo. Gabčík se s ním v hlavě tisrt rozloučil.
Jsem na nás hrdý Jane, že jsme to dokázali. Že jsme to spolu táhli daleko. A že jsem měl čest poznat někoho jako jsi ty. Děkuji za všechno co jsi pro mně udělal, protože bez tebe bych to nikdy nedotáhl tak daleko. Byl jsi neskutečně dobrý člověk. Měli by být takový i ostatní.Pomyslel si.
Netušil nic o Valčíkově posledním odporu, který byl zbytečný stejně tak jako statečný. Nevěděl, že ti nahoře už nebyli naživu. Věděl jen, že to brzy skončí, přestože nahoře byli slyšet ještě vystřely SS.
„Vzdejte se kluci, no tak nic se vám nestane, mně se taky nic nestalo.“
Ozval se známý hlas Karla Čurdy. Jako první to zachytil Švarc.
„Kluci, to je přece Karel. On nás zradil. Prodal nás!“
Zakřičel Švarc. V jeho tváři se mihla nenávist a zoufalství. Jeho obličej zrudl.
ČTEŠ
Operace Anthropoid
Ficción históricaVážení Občané, dne 27.května 1942 byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora SS Obergruppenführera Reinharda Heydricha. Kdo přechovává informace o atentátnících a neohlásí je bude neprodleně zastřelen. Avšak když nám je oznámí dostane...
