Our children [CZ FF, 3]

Kapitola jednatřicátá

Lily připadalo, že se o Charlotte a Scorpiusovi dověděla jako poslední. Na kolej přišla až mezi posledními, protože se ještě na nějakou dobu zavřela s Timem Athleem, jenž ji na ples pozval, do jedné z nepoužívaných učeben a vykládali si, a tak se o své sestřenici a mladém Malfoyovi se dozvěděla až ráno na snídani, kdy si o tom povídaly celé Bradavice.

Nedostala téměř ani možnost, aby se rozhodla, na čí straně bude stát. Charlotte nespatřila na snídani, buď na ni šla mnohem dřív, nebo nešla vůbec, a ve vlaku seděla se svým bratrem a bratranci, kteří jasně stáli proti jejich vztahu. A tak se raději nevyjadřovala.

Nechtěla přilévat olej do ohně a doufala, že její bratr udělá to stejné, jakmile přijedou domů. K její úlevě se před rodiči nezmínil a dařilo se mu dobře přetvařovat, dokud se nepotkal s Jamesem. Po večeři se všichni tři zavřeli u Jamese v pokoji a Albus staršímu bratrovi povykládal včerejší události.

„To si děláš srandu, že?" ujišťoval se James zaraženě, když skončil. Lily se snažila nedat najevo, že ji překvapila hádka mezi Jonathanem a Oliverem. Všimla si napětí mezi nimi, ale dávala to za vinu jejich naštvání. „Naše Lottie si začala s Malfoyem?"

„Prý ho miluje," odfrkl si Albus. „U Merlinovy smradlavé ponožky, proč zrovna Malfoy?"

„Nedal jí náhodou něco do pití?"

Lily měla chuť se začít smát, ale udržela se. Pochybovala, že Charlotte by to nepoznala. Nebyla takový dříč jako Rose, netrávila tolik času v knihovně ani nedávala tak najevo své znalosti, ale byla úplně stejně schopná, podle Lily možná i lepší. Lektvary jí navíc šly dokonale, s Altair tvořily nejlepší dvojici na škole.

„Chová se jako ona, tím to nebude," zavrtěl Albus hlavou. „Musel jí říct něco, čím ji dostal. Určitě jí lhal úplně ve všem, udělal ze sebe chudáčka a ona ho začala litovat."

„To už je trochu přitažené za vlasy, nemyslíš?" neudržela se Lily.

Albus se na ni bleskově otočil. „Co si teda myslíš ty, Lily? Ještě ses k tomu nijak nevyjádřila."

Lily s odpovědí váhala, odmítala uhnout pohledem jako první.

„Nemám ti k tomu co říct," odpověděla nakonec. „Ještě jsem se nerozhodla, protože z vašeho pohledu to brát nemůžu. Jste proti Malfoyovi zaujatí. Vlastně ani nevím, jaký je, když není ve vaší přítomnosti."

James na sestru vykulil překvapeně oči. „Lily-"

„Víte co, kašlete na to," přerušila bratra a postavila se na nohy. „Jsem unavená, jdu si lehnout."

„Kdes vlastně byla poté, co jsi odešla z plesu?" zajímal se Albus dřív, než stihla dojít ke dveřím. „Na koleji jsi nebyla a Hugo řekl, že jsi došla až potom, co jsme šli spát."

Lily se zarazila uprostřed pohybu.

„Jak Hugo ví, kdy jsem došla?" opáčila a otočila se.

„Zůstal mu Pobertův plánek a při jeho prohlížení tě viděl, jak jsi přišla na kolej," pokrčil Albus rameny.

„Byla jsem s Timem Athleem," prozradila mu nakonec. „Povídali jsme si."

„Povídali?" zamračil se James a střelil pohledem po mladším bratrovi.

„Ano, jen jsme si povídali," odsekla Lily nahněvaně a založila si ruce na prsou. „A i kdyby ne, nic vám do toho není. Je moje věc, jestli se s někým vídám."

Nečekala na to, jestli něco řeknou, prostě rychle opustila Jamesův pokoj a vběhla do toho svého. Věděla, že obyčejný zámek na dveřích nezabrání jejím bratrům, aby do jejího pokoje vešli, přesto dveře zamkla.