Our children [CZ FF, 3]

Kapitola pětačtyřicátá

Diváci propukli v ohlušující jásání, když se Altair se Sebastianem objevili před tribunami. Bradavická šampionka se musela pořádně opřít o Sebastiana, aby dokázala udržet rovnováhu. Zranění jí do těla každou chvíli vysílalo pulzující bolest, která se stupňovala.

Hamish MacFarlan si srovnal absolutní klid.

„Přejdeme k bodování," řekl a pokynul bradavické ředitelce, aby začala. Z její hůlky vyletěla stužka a zformovala se do devítky, rty se jí roztáhly do jednoho ze vzácných úsměvů.

Ředitel Turov jim znovu dal sedmičku. Altair hádala, že je to kvůli jejímu zranění, které utrpěla, nebo byl prostě jen škodolibý a schválně jim dával nižší známky, aby tím přilepšil Kruvalu.

K jejich překvapení jim ředitelka Krásnohůlek dala desítku, po níž následovala devítka od tety Lauren. MacFarlan tentokrát jeden bod od minule ubral, nicméně i tak získali o bod více než při prvním úkolui, tedy čtyřicet čtyři.

Altair se zeširoka usmála a s bratrancovou pomocí dobelhala do stanu, kde se jí ihned ujala matka.

„Málem jsem dostala infarkt!" plísnila ji, zatímco odmotávala obvazy nasáklé krví z jejího kotníku. „Co tě to napadlo?!"

Altair obrátila oči v sloup. „Musela jsem to udělat, mami. Nic jiného nám nezbývalo."

Setkala se s bratrancovým obličejem, který jí jasně říkal, že si to s ní ještě vyřídí, jakmile budou sami.

„A proč na nás tentokrát nezaútočili bystrozoři?" zajímala se.

„Protože to nebylo součástí úkolu," odpověděl Jeremy, který se i s Willem objevil ve stanu. Tvářil se přísně, jako kdyby něco vyvedla. „Čekal jsem pitomé nápady od Sebastiana, ale od tebe vážně ne."

„Fakt díky," zamumlal uraženě Sebastian a založil si ruce na prsou.

„A co jsem měla dělat?" vyjela na něj zlobně a sykla bolestí, když jí matka začala rány mazat mastičkou. „Musel ten prášek vdechnout, jinak by to bylo k ničemu. Navíc to vyšlo, není důvod to dál rozebírat."

„Tara má pravdu, zvládli to a to je nejdůležitější," zastal se Will neteře a vysloužil si tím od ní děkovný úsměv.

„Musíš s tou nohou opatrně," oznámila jí matka a vyčarovala kolem jejího kotníku nové obvazy. „Bude tě to ještě několik dní bolet, blátoplazí kousnutí se hojí delší dobu, ale budeš v pořádku."

Altair přikývla a matku objala. Cítila, že se Clarissa pod jejím dotekem trochu uvolnila a pookřála.

„A teď běžte," postrčila je ven z kóje. „Čekají jen na vás."

Sebastian musel sestřenici trochu podpírat, aby tak nekulhala, zatímco šli k porotcům a ostatním šampionům. Thierry jim věnoval široký úsměv a nenápadně zvedl palec vzhůru na znamení, že si vedli výborně.

„Takže, druhý úkol je u konce," řekl Hamish a v jeho hlase se odrazilo mírné zklamání, jako kdyby se mu nelíbilo, že to utíká tak rychle. „Ten třetí se odehraje dvacátého dubna a budete k jeho splnění potřebovat právě roh mečoroha, který jste si všichni donesli.

Další podrobnosti se dozvíte opět den předem."

Potom se s nimi rozloučil a zamířil v doprovodu profesorky McGonagallové a ostatních ředitelů do hradu.

„Byli jste úžasní!" dušovala se Jacqueline a otočila se bradavickou dvojici. „To s tím mečorohem..."

„Ten prášek jste vytvořili?" zajímal se Thierry užasle.