Our children [CZ FF, 3]

Kapitola šedesátá

Owenovi neušlo, že se něco děje. Když profesor Savage vyvedl z bludiště krásnohůlského šampiona a odnesl ho do stanu, ze kterého po chvíli vyběhl a zmizel v tom, kde měli bystrozoři zázemí, vzbudilo to v něm podezření.

Ještě divnější bylo, když se Teddy Lupin objevil na tribunách a začal mluvit s Isabelle Weasleoyovou. Tvářil se naléhavě a ona s ním nakonec odešla. Netušil kam, ale přišlo mu to podezřelé. Navíc se víc jak deset minut nevracela.

Vstal ze svého místa, omluvil se Joeovi a opustil tribuny.

„Taky máš divný pocit?" ozvalo se za ním. Otočil se a spatřil Jonathana Weasleyho, jak sbíhá schody.

„Nevšiml jsem si toho teda jenom já?"

Jonathan zavrtěl hlavou. „Isabelle odešla před nějakou dobou s Teddym. Prý s ní musel o něčem důležitém okamžitě mluvit. Jenže se ještě nevrátila."

Owen měl na jazyku otázku, co hodlá dělat, když mu pokynul, aby ho následoval. Obešli zezadu tribuny a ošetřovatelský stan, než vstoupili do toho bystrozorského.

„Co tady děláte?" vyjel na ně Harry Potter, který si jich všiml jako první.

Owen přeletěl přítomné pohledem. Kromě vedoucího bystrozorů tam byl i Teddy Lupin a profesor Savage, nakonec ještě Isabelle Weasleyová i s malou Eileen v náručí, které se podařilo usnout.

„Něco se děje, že?" ignoroval Jonathan strýcovu otázku. „Něco v bludišti."

Harry si povzdechl a podíval se na Teddyho. Jeho kmotřenec ovšem pokrčil rameny, aby to rozhodl on.

„Jestli si toho všimli oni, tak je jen otázka času, než si toho všimnou Will s Jerem," podotkl Savage trefně.

Potter ještě vteřinu váhal, potom jim řekl, co se dozvěděl od omráčených bystrozorů a následně od krásnohůlského šampiona.

„Určitě je to ten, co po nás jde," prohlásil Jonathan po chvíli napjatého ticha. „Ten, co proklel Colette a otrávil Lily."

Harry s sebou trh při zmínce o jeho dceři. Lily stále ležela na ošetřovně, i když v mnohem lepším stavu. Během odpoledne se probrala a oni s ní mohli několik minut mluvit, než usnula.

„Altair měla teorii," vysvětlil Owen pohotově, když se Savage i Lupin zatvářili nechápavě. „Už od Vánoc si myslela, že po nich někdo jde, ale neměla důkazy. Colette jí pomáhala s hledáním, a proto se stala další obětí. Myslíme si, že něco našla."

Harry Potter si povzdechl a vjel si rukou do už tak rozcuchaných vlasů.

„Jeremy mi o Altaiřině teorii pověděl," přitakal. „Nicméně jsme nenašli nic, co by nás navedlo k pachateli. Rozhodně po nich někdo jde a to velmi efektivní cestou, přes naše děti. Až se mi ten bastard dostane pod hůlku..."

„Dostaneme ho," ujistil jej Teddy a zatnul zuby. „Obzvláště, jestli je v bludišti."

„Bystrozoři jsou ale dva," připomněla jim Isabelle. „Takže je tu s ním i komplic."

„Komplic?" nadzvedl Jonathan obočí.

Izzy přikývla. „Není možné, aby něco tak propracovaného vymyslel jenom jeden student. Musel mít komplice. Jak jinak by věděl, kdy napadnout ty bystrozory?"

„Co se děje?" ozval se Williamův od kraje stanu. Jen o vteřinu později se za ním objevil jeho bratr. „Nějaké problémy?"

Harry v duchu zaúpěl. Tohle bylo to poslední, co potřeboval. S odpovědí záměrně otálel několik dlouhých vteřin. Přál si, aby to nemusel vyslovovat, protože věděl, jakou reakci to spustí.