Our children [CZ FF, 3]

Kapitola pětapadesátá

Ministerstvo kouzel zelo prázdnotou, v atriu panovalo naprosté ticho, narušované jen Harryho rychlými kroky. Muž u kontroly pospával, Potter se ho neobtěžoval ani budit. Prostě kolem něj proklouzl k výtahům a do jednoho nastoupil.

Nemohl se tu zdržovat dlouho, chtěl se co nejrychleji vrátit do Bradavic k Ginny a jeho dětem. Proto jel na své oddělení, aby to předal některému z bystrozorů, který má zrovna službu. Sotva se odtáhly mříže, vyklouzl ven a rozešel se chodbou k ústředí.

Jen taktak se nesrazil s Elliotem Wrigtem.

„Šéfe, co tady děláte?" zamračil se bystrozor a shlédl na jeho domácí oblečení. Harry si ani neuvědomil, že na sobě má papuče namísto normálních bot. A už vůbec neřešil tepláky a vytahané tričko.

„Pojď se mnou," rozhodl a otočil se na patě.

„Provedl jsem něco?" zajímal se Elliot nejistě a nastoupil do výtahu, který zůstal na patře. Harry stiskl devítku a vytáhl z kapsy sáček.

„Před hodinou došlo k dalšímu útoku, tentokrát na Lily Potterovou," oznámil mu podivně zastřeným hlasem. Bystrozor na něj vytřeštil oči a nadechl se, aby něco řekl, ale Harry jej nenechal. „Někdo ji otrávil dopisem, pořád je v něm ten jed. Odneseš to na Odbor záhad a ujistíš se, že na tom začnou okamžitě pracovat, rozumíš?"

Elliot si vzal sáček do ruky, ale nevěnoval mu žádnou pozornost. „Bude vaše dcera v pořádku?"

„Bude," přitakal Harry a promnul si unavené oči za brýlemi. „Musím se ale vrátit do Bradavic, takže to nechám na tobě. Kdyby se cokoliv našlo, osobně mi to přijdeš říct. První se semnou spoj přes znak, abys věděl, kde jsem."

Bystrozor souhlasně přikývl a opustil kabinu výtahu, která zastavila u Odboru záhad.

„A Elliote," oslovil ho ještě Harry, než se mříže zase zavřely, „pokud je tady Isabelle, zůstaneš s ní a ujistíš se, že se jí nic nestane, ano?"

Elliot pohotově přikývl, ale to už se výtah rozjel do atria. Vteřinu mu trvalo, než si uvědomil, co mu vlastně Harry nařídil, potom se mu rty zkroutily na krátký okamžik do úsměvu.

Otočil se na patě a vyrazil na Odbor záhad. První zašel za vedoucím a předal mu dopis s několika málo informacemi, které od Harry dostal, včetně toho, aby se do práce pustili hned. Ignácius nevypadal potěšeně, ale nehodlal se s ním přít.

„Je tu Isabelle Weasleyová?" zeptal se potom.

„Potřebujete jí něco důležitého?" nadzvedl Campbell tázavě obočí a vyšel ze své kanceláře.

„Mám u ní zůstat, pokud tady je," přitakal Elliot a sledoval, jak si muž otráveně povzdechl. „Je to rozkaz mého šéfa, ne můj výmysl," dodal.

„Je dole, kam vás nemůžu pustit," odvětil Ignácius a naznačil mu, aby ho následoval. „Pokud na tom Potter trvá, tak jí zadám něco jiného, co si může vzít sem, i když se mi to zrovna nelíbí."

„Pochybuju, že to nemyslel vážně," ujistil ho Elliot a vyšel ven z kanceláře. Počkal u jedné z mála dostupných místností, dokud se Ignácius o několik dlouhých minut později nevrátil s Isabelle po boku. Za ní levitovala krabice.

Vypadala upřímně překvapeně, že ho tam vidí, nicméně se neodvažovala jej pozdravit nebo se na něco zeptat, dokud nezůstali sami.

„Co tady děláš? A proč musím být tady, namísto toho, abych pracovala dole?"

„Nech mě domluvit až do konce, ano?" požádal ji. Isabelle zamračeně přikývla. Nadechl, než spustil: „Lily Potterová byla otrávena, ale bude v pohodě. Donesl jsem dopis nasáklý jedem, který jí někdo poslal, a mám na tebe dát pozor, aby se ti nic nestalo."