Sleduje nás celkem dost lidí, jelikož zaslechli tu věc se sázkou o to, kdo z nás vyhraje. A koho nezajímají takovéhle sázky, no není to pravda?
Nick pustí kolo Just Dance a já s úsměvem pozoruji načítající se píseň.
Hned první kroky Nick celkem pokazil, ale pak se chytil. Ačkoliv to kroucení v bocích vypadalo velmi vtipně.
Já, poněvadž tu choreografii znám skoro nazpaměť, bych mohla tenhle tanec tančit s páskou přes oči.
Většina lidí, přestože jsem to opravdu nečekala, podporují mě. Dokonce odkudsi zezadu uslyším Louise, jak na mě křičí: ,,Nakopej mu zadek, Cassidy! Pomsti mě a mojí tupou porážku tímhle irským trpajzlíkem!"
Spousta z nás se tomu hlasitě zasměje, ale já se musím dále soustředit na kroky.
Už v polovině mám tři hvězdičky a Nick jenom jednu a polovinu druhé. Dneska to holt schytá a bude doslova brečet v koutě, neboť ho porazila holka.
Po čtyřech minutách písně Cheap Thrills od Sii se spokojeně s rukou v bok dívám na výsledky. Hra jasně ukáže, že jsem byla lepší o jeden a půl tisíce bodů, než Nick.
Potlesk, ovace a skandování mého jména zní dohromady vážně dobře.
Louis ke mně odkudsi přiskočí a radostně mě obejme s dalšími gratulacemi k vítězství.
Pak mě chytil paží kolem ramen a prstem ukazoval na naprosto vyřízeného a rozmrzelého Nicka. ,,Ha! Prohrál jsi! Teď je z tebe Just Dance lemra!"
Loui to opravdu prožívá, jako by ho pokořil on sám.
,,No, čeká na tebe deset panáků hořké chuti." oznámím mu, a hraně smutně si povzdechnu.
On jen protočil oči a rychlým krokem šel do kuchyně. Na ostrůvek si postupně vyndal deset skleniček na panáky a všechny plnil vodkou.
Já, Louis a jejich zbylí kamarádi, s nimiž mě dnes Nick seznámil, jdeme za ním.
Ani nestihnu zaregistrovat jak je to možné, ale do minuty má všech deset skleniček v sobě.
Se zvednutým obočím se na něj dívám jak já, tak kluci.
,,A já teď zvu na jednoho panáka Cassidy, abych se tu s ní na téhle party pořádně přivítal. A pak na dalšího, za to, že vyhrála v Just dance." prohlásí Louis, když sobě i mně naplní dvě sklenky zlatavou tekutinou, o které netuším, co je zač.
Přiťuknu si s ním a opatrně do sebe hodím prvního. Hrdlo mi sežehl plamen pekelný. Nedělám si srandu. Pálilo to hůř, jak čert!
Samozřejmě se rozkašlu, div si nevykašlu plíce. Ale s Louisem to vůbec nic nedělá, jako by pil jenom obyčejnou šťávu.
,,Co to ksakru je?!" rozčiluju se, a prstem mířím na druhou sklenku s tím samým obsahem, co mě spaluje zevnitř zaživa.
,,Netušil jsem, že na tebe Captain Morgan bude tak silnej. Tohle vědět, přinesu ti dětskej šampus." posmíval se mi škodolibě, a kluci, ačkoliv se nechtěli smát, ten smích nedokázali udusit.
Neuvěřitelně mě to pobouřilo, a tak jsem si trucovitě vzala do ruky druhého panáka a vyklopila ho do sebe.
A tentokrát ani nezakašlala.
S pokřiveným úsměvem se dívám na jejich překvapené obličeje.
,,Tak když už jsme v tom uvítacím přípitku, pozvu Cas taky na jednoho." ohlásil Harry a už mi dolíval Morgana.
Takhle jsem si dala panáky ještě s Liamem a Zaynem.
Těchle pět panáků za sebou bylo to poslední, co jsem si pamatovala, než mám rozmazané to, jak jsem Nicka zatáhla na další kolo Just Dance, aby mohl očistit své jméno a zbavit se toho titulu, co mu dal Louis.
*End of Flashback*
Sama nad sebou spílám, jak jsem byla blbá, a usrknu si z hrnku velký doušek kávy.
,,Dobré jitro." ozve se za mými zády. Otočím se přes rameno, abych spatřila Nicka opírajícího se o futra z obýváku do kuchyně v místě, kde je nejméně bordelu.
Tváří se dost nejistě. A já si právě teď nedovedu jeho nejistotu odůvodnit.
Ale napadlo mě jedno vysvětlení. Není si jistý, jak se k němu budu chovat po tom, až si uvědomím, že mě včera s klukama vlastně opili.
,,Dobré." oplatím mu pozdrav a usměju se, jak jen mi to bolest hlavy umožňuje. Ono, když mě bolí hlava, tak i mimické svaly protestují.
,,Co všechno si pamatuješ?" ptal se se smíchem, a šel si udělat taky kafe.
,,Jenom to co se dělo do našeho druhého duelu Just Dance." přiznám a dost se zastydím.
Je ke mně otočený zády, a tak můžu vidět, jak mu ztuhla. Přes rameno se na mě podívá. ,,Tak to je celkem slušná ztráta paměti, vzhledem k tomu, že jsi tu oslavovala až do půlnoci." vysvětlil a mírně se uchechtl.
Zalil si kávu vodou, trochou mléka a pak se opřel o linku tak, aby mi viděl do tváře.
Takže tohle ho tak zarazilo...
No, nedivím se mu. Tohle je vážně trapas.
,,Bože můj!" zanadávám a promnu si spánky, jako bych mohla mysli pomoct si vzpomenout.
,,Vyvedla jsem něco, co by stálo klidně na nominaci za největší ostudu v dějinách lidstva?" ptám se ho celá vyděšená. Já sama netuším, co můžu zrovna já dělat za hlouposti, když jsem posilněna alkoholem, tudíž se toho vážně hodně bojím...
Sledovala jsem ho a čekala, kdy mi prozradí, jak moc jsem se ztrapnila. Ale on mlčel.
Pohledem hypnotizoval kávu v hrnku a hrál si s jeho uchem v rukou. Vypadal, jako by přemýšlel, co mi má říct. Nahnal mi ještě větší strach svým mlčením, a já se začínala děsit toho, co z něj nakonec vyleze.
,,V podstatě nic." promluvil nakonec po době ticha, a pomalu zvedl pohled od hrnku zpátky ke mně. ,,Jen jsi kolem deváté začala být trochu hlučnější, nechávala si lít veškerý možný alkohol skoro proudem do krku a nutila jsi každého, aby si s tebou zatancoval na Just Dance a následně zahrál bearpong."
Z toho, co mi řekl, jsem všemu věřila. Pod vlivem alkoholu bych určitě byla schopna odkopnout svoje zábrany lépe, než kdejaký Ronaldo, a tohle všechno udělat. Vždyť já ani netuším, jak jsem mohla hrát bearpong, když nevím jak se to hraje!
Ale jedno jsem mu nevěřila.
A to tomu, že tohle bylo všechno, co se včera stalo.
______________________________________
A/N
Jo, jo, říkala jsem, že druhá část vyjde o den dříve, ale bohužel, mamčin přítel je nemocný, tak jsme se o něj všichni starali aby se vypotil z horečky a já byla večer ráda, že jsem si lehla do postele. 😒
Ale hodlám ještě dnes sepsat další kapitolu, a tentokrát z pohledu NIALLA! 😍🎉
Snad se mi jí podaří vydat ještě dnes večer. 😌
Miluju vás a to úžasné číslo, 2,4K přečtení! Vždyť to ani není možný, no ne?! 😱💕
Jste zkrátka skvělí!!! ❤💕✨
______________________________________
Markéta Kučerová
ČTEŠ
Školní výlet || n. h. ff ✔
FanficKdyž bůh při mém narození naděloval štěstí a popularitu, nejspíš většinu vypotřeboval na moje dvojče. A naopak, když naděloval smůlu, trapasy, nesmyslný platonický lásky a beznaděj, tak to vše vypotřeboval na mně. Jenže kam až mě moje neschopnost do...