Skylar York [CZ] - přepisuje se

5¤ Návštěva u profesora Křiklana a nové oznámení...

¤Pohled Skylar¤

Poskončení večeře, kde jsem už nadále jen mlčela, jsem se společně s Lily vydala za profesorem Křiklanem. Procházeli jsme temnými chodbami, než jsme se objevili před černými dveřmi od jeho kabinetu. Slušně jsem zaklepala a po boku Lily jsem čekala na odezvu. Po krátkém čekání se dveře otevřeli.

,,Vítám vás, milé dámy. Jsem rád, že jste přišla, slečno Skylar. Pojďte taky dál, slečno Evansová." Přivítal nás s úsměvem a pozval dovnitř. Rozhlédla jsem se po místnosti. Na jedné straně byl krb společně s malým gaučem a naproti nám byl stůl s hromadou pergamenů, přísad do lektvarů a samotným kotlíkem. V levém rohu jsem si všimla velké skříně společně se spoustou fotografií a různých článku. I přes větší dálku jsem tam poznala i fotografii samotné Lily. Svoji pozornost jsem obrátila zpátky na profesora, který momentálně stál u stolu a naléval si pravděpodobně ohnivou whiskey.

,,Dali by jste si něco k pití?" Zvedl hlavu a láhev uklidil zpátky do malé skříňky vedle stolu. Zavrtěla jsem hlavou a se vší pravděpodobností Lily odpověděla stejně.

,,Takže, všiml jsem si, že umíte velice dobře namíchat lektvar bez toho, aniž by jste použila návod, je to tak? Když jsem vás pozoroval, vypadala jste, jakoby jste přesně věděla, co a jak přesně kdy přidat. Šlo vám to od ruky. To vás naučili v Kruvalu?" Začal se dychtivě Křiklan vyptávat. Rukou naznačil, aby jsme si sedli na gauč a to jsem s radostí přijala. Jak-mile jsme si s Lily sedli, tak si Křiklan mávnutím hůlky přivolal křeslo a já se chystala odpověď.

,,Ano. V Kruvalu jsme museli umět spoustu lektvarů na zpaměť. Hodilo se nám to při mnoha výpravách, které jsme jednou za čas akceptovali. Jinak jsem i v Kruvalu vyčnívala v lektvarech. Nikdy mi nedělalo problém si zapamatovat postup." Usmála jsem se a Křiklan nadšeně přikývl.

,,Ano jistě, to šlo vidět... ale máte to v rodině. Vás bratr byl odjakživa velice nadaný pro lektvary. Patřil mezi mé nejlepší studenty. Vždycky o vás mluvil jako o velmi nadané čarodějce. Upřímnou soustrast. " Usmál se smutně a já se narovnala. Cítila jsem na sobě zvědavý Lilyin pohled. Vážně musel navázat zrovna na tohle téma? Povzdechla jsem si a nahodila jsem falešný úsměv.

,,Ano děkuji, už jsem se s tím nějak vyrovnala." Odpověděla jsem a snažila se nevnímat soucitný pohled, co na mě Křiklan hodil.

,,Ale abych přešel k věci. Chtěl bych vás osobně pozvat na můj novoroční večírek, který se bude odehrávat přesně za tři týdny. Vyřiďte to prosím slečno Evansová, i panu Potterovi. Teď už vás nebudu zdržovat. Dobrou noc, vám přeji." Usmál se a doprovodil nás ke dveřím od kabinetu. S úsměvem jsme mu poděkovali nazpět a po zavření dveří jsem si povzdechla. Nemohlo ho napadnout, že třeba o tom Lily neví a já nechci, aby to věděla? Mlčky jsem se rozešla zpátky do pokoje. Za sebou jsem žádné kroky neslyšela. Lily nejspíš ještě chvilku stála u dveří. Chápu to. Dozvěděla se další věc o mně. Nevím proč se ona vsechno vždycky musí dozvědět náhodou, ale už to tak bude. Nemám však v plánu ji o tom nějak vyprávět. Ne teď. Známe se sotva den a i když to je určitě velice milá a hodná holka, tak mě život naučil nevěřit lidem, když je neznám. Na sto procent jsem věřila jenom jemu. Ani klukům z party jsem nevěřila na sto procent. Možná ani ne na devadesát.

Po krátké době mě doběhla i Lily. Šli jsem bok po boku úplně v tichosti, než se zhluboka nadechla a promluvila.

,,Takže ty jsi měla bratra, který studoval na téhle škole?" Řekla potichu Lily a já jsem se zastavila u schodů a promnula si obličej.

,,Promiň Lily, ale nechci to rozebírat a nechci, aby jsi o tom s někým mluvila. Nechci, aby jsi o tom vůbec mluvila. Jsem York. Mám spoustu tajemství života a buď mi budeš věřit a nebo ne, ale o mém bratrovi nebudeme prostě mluvit, ano?" Řekla jsem trochu nevrle a potom si povzdechla.