V bytě už mi nesvítí světlo, neteče voda a lednice dávno nechladí. Auto nejezdí, protože jsem nemohl kupovat naftu.
Z práce mě vyhodili protože se dozvěděli o mých finančních problémech a ani jsem tam nechodil v moc dobrém stavu.
Ptáte se jestli to může být ještě horší? Odpověď zní ano, může. Jelikož už jsem dlouho nezaplatil nic co bych měl dozvěděl jsem se o úplně skvělé věci... A to že sem za půl hodiny přijde exekutor aby mi zabavil byt a vše co je v něm.
Teď už opravdu nevím co dál, jsem zhruba smířený s tím že je ze mě bezďák.
Jediné co exekutorovi opravdu nedám je můj telefon a power banka, prostě to před ním nějak utajím.
Bylo mi totiž oznámeno že si nesmím nechat nic kromě oblečení co mám na sobě, protože všechno ostatní mi zabavují.
Ještě že mám nabitou power banku už od doby co jsem ještě měl elektřinu a s mým phonem to samé.
Beru si na sebe to nejdražší oblečení co mám doma abych alespoň něco zachránil. Musím myslet na to že už nic z toho co v bytě mám nikdy neuvidím. Přes všechny oblečky na sebe oblékám tlustý kabát s velkými kapsami, které se mi budou hodit pro propašování mobilu a power banky.
Před zabavením bytu se jdu ještě podívat do lednice jestli tam není přece jenom ještě něco. Poslední croissant, to je to jediné co mi zbylo. Strkám ho tedy k ostatním věcem do kapsy.
Vycházím před byt, slza mi stéká po tváři a za ní další a další...Takhle to nemělo dopadnout... Nechávám klíče od bytu ve dveřích a scházím po schodech dolů.
Je pět hodin odpoledne a pomalu se začíná šeřit, venku je zima jako v mrazáku. Bodejť by ne když je prosinec, za dva dny jsou vánoce... A já? Já teď budu jako bezdomovec kdoví jak dlouho mrznout každý den někde u metra v nulové hygieně.
Nemám u sebe žádné peníze, takže si nemůžu koupit žádné jídlo, jediné co mám je ten čokoládový croissant, který mám v kapse...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
