You will Be Mine [Han Jisung]

-11-

Dočetla jsem další kapitolu a chystala se otočit stránku, ale to by mě Jisung nesměl chytit za ruku.

,,C-Co to ď-děláš?! " vylekaně jsem se zeptala, ale on se choval jakoby nic.

,,Nic vůbec nic. Nepůjdeme už? " ani nepočkal na moji odpověď a už platil.

Hned jak jsme vyšli ven tak jsme si to namířili do místního parku.

Chvíli jsme šli a on mě chytil opět za ruku a propletl si se mnou prsty. Mě to nepřišlo divné a hned jak se Jisung ujistil že mi to nevadí, Tak stisk zesílil.

,,Tak kam zajdeme? " zeptal se, ale já už chtěla domů jelikož bylo celkem pozdě.

,,Já bych už šla klidně domů. " jeho to trochu mrzelo, ale i tak se usmíval.

,,Tak dobře. "

,,Tak ahoj moc jsem si to u-"

,,Chceš odprovodit? " jasně že chcu ale nevím.

,,Jasně!... teda klidně můžeš. " oba jsme se usmáli a ruku v ruce šli směrem můj dům.

,,A vlastně se bavíme, ale ještě o tobě toho tolik nevím. " řekla jsem jelikož to byla pravda.

,,A co chceš o mě vědět? Ptej se. " první otázka byla jasná.

,,Tak třeba jak dlouho mě máš rád? " dost mě to zajímalo.

,,Upřímně? Už hodně dlouho. Asi už 5 let. Pamatuješ jak jsi měla toho jednoho kluka myslím že se Najeon? Nevím. Tak on o tobě tolik nevěděl a tak mě prosil o věci ohledně tebe. Jako třeba oblíbená barva, jídlo a spol. " tak to mě překvapilo.

,,Jo Namjoon. A jak jsi to o mě všechno věděl? Vždyť já ti nic neřekla a takové věci o mě vědělo jen malo lidí. " já tady snad skolabuju.

,,No prostě jsem si to zjišťoval. A proč mi nechceš říct kdo je ten šťastný který se ti líbí? " jsi to ty.

,,Proč to chceš tak moc vědět? "

,,Už jsem to říkal a chci vědět jenom kdo je ten šťastný kluk. "

Ty.

,,Nemůžu ti to říct, ale možná se to do týdne může změnit. " ja vím že se to nezmění.

,,Ach jo no ale představa že tě za 7 dní nepřesvědčím a budu muset nechat jít s tím druhým je strašná. " když ho bude štvát že budu chtít být s ním tak ja nevím.

,,Uvidíme, ale to moc předbíháme. Už jsme tady takže...Já už půjdu....moc jsem si to s tebou užila. " celou tu dobu jsme se nepustili.

,,Já taky. A máte hezky dům. Tak se měj hezky. " objali jsme se a on odešel hned po tom co jsem zavřela dveře od domu.

Už se těším na zítra.

***

Omlouvám se že už to není moc texting ale teď chci hodně rozvést příběh ale později zase bude texting.

:*