Kapitola druhá

42 3 1
                                    

Po několika nudných hodinách ve škole byla konečně pauza na oběd. Odnesla jsem si učebnice do skříňky a vzala si sáček s obědem a namířila jsem si to do jídelny. Tam už na mě u stolu čekala Carol a pár dalších holek. Tak jsem si k nim přisedla. Tak o čem pokecáme? Zeptala jsem se. Chvíli bylo ticho ,ale potom Carol řekla hlasitě. ,,Kate koukni se za sebe!" Tak jsem se otočila a tam stál Jason, rozhlížel se kam by si mohl sednout. ,,Halo Jasone přisedni si k nám" zakřičela Carol přes celou jídelnu. Carol co děláš nech toho. tiše jsem řekla. no jestli si k vám můžu přisednout tak budu rád moc místa tu není. Řekl Jason a pousmál se. hned co si k nám přisedl se ho Carol začala vyptávat jestli je tu nový. ,,No jo před měsícem jsme se sem přistěhovali." Jsme? zeptala se ho Carol. ,, Já moje mladší sestra a rodiče."odpověděl Jason. "Bylo mi to strašně nepříjemné chtěla jsem Carol nějak zastavit ale nevěděla jsem jak". Celou obědovou pauzu se Carol pořád Jasona na něco vyptávala, já jsem se snažila dělat že tam nejsem ignorovala jsem každé slovo i když Jason seděl naproti mně a při každé další a další otázce se na mě tak roztomil pousmál. To že měl delší kudrnaté vlasy přes oči a krásné rovné zuby které při každém jeho úsměvu nádherně zazářily, mě pořád víc a víc nutilo se na něho koukat a usmívat se.
Crrrrrrrr rozzvonil se zvonek hlásící konec obědové pauzy. Tak a teď nám začala biologie ,ano konečně ta slavná biologie kterou si pořád pletu s literaturou. Zjistili jsme že s Carol nemáme společnou hodinu ale že jsme rozdělení do dvou skupin. Po příchodu do třídy po zvonění kdy už všichni seděli v lavicích zbylo jen jedno volné místo A kde si myslíte že bylo ano, ano tam kde seděl Jason. Stála jsem u dveří ve třídě s výrazem že by se ve mně krve nedořezali . Paní Norrisová mě okřikla ať si rychle sednu a nezdržuji výuku když už jsem přišla po zvonění. Jason tak nenápadně kývl hlavou směrem k sobě chtěl tím asi říct ať si za ním jdu sednout. Přišla jsem k místu sundala batoh ze zad položila ho k lavici a tiše si sedla a poslouchala co paní Norrisová zrovna přednáší. Vůbec jsem se nemohla soustředit pořád jsem myslela na Jasona je tak pěkný, ach Bože co to melu teď to nejsi ty. Kate ty jsi přece taková holka která se o kluky nezajímá chce se vybudovat dobrou kariéru a pak až se chce zajímat o kluky. říkala jsem si Kate vždyť ty sis řekla že na střední s nikým randit nebudeš. Mysl se mi rozdělila na dvě poloviny jedna byla pro Jasona a jedna proti Jasonovi. Ale co to melu vždyť ani nevím jestli bys Jason se mnou chtěl chodit. Jen co jsem si to potichu v mysli do řekla, se mě paní Norrisová zeptala "slečno Kate co byste mi pověděla o placentální savcích?,, Tiše jsem seděla a nějak jsem neodpovídala nevěděla jsem odpověď. Že najednou stoupl složil ruce ke klínu a řekl placentální savci mají placentu přes kterou vyživují svá mláďata. Dobře že jsme sedni si děkuji ti za odpověď sice nejsi Kate ale na to že jsi tu nový tak toho ví hodně o biologii. Že jsem si sedl koukl se na mě a já mu jen řekla ,, děkuji, nevím jak se ti mám za tohle odvděčit." Nemáš za co ale něčím by ses mi mohla odvděčit nechceš zajít dnes po škole třeba na kafe? Je moc ráda děkuji za pozvání kdy a kde? Máš o jednu hodinu víc než já že? ,,Jojo" tak já tě počkám před školou a pak hned vyrazíme. Na tuhle jeho větu jsem se jen usmála a přitakala. Po chvilce zazvonilo na nakonec hodiny. Na konci hodiny jsem běžela za Carol a chtěla jsem jí říct tuhle novinu. Netvářila se moc nadšeně bylo na ní vidět že mi celkem závidí hele ani se jí nedivím že se vážně krásný.

Až moc blízkoWhere stories live. Discover now