𝙽𝚒𝚗𝚎) Fotka 🌄

2.1K 90 8
                                    

Pohled Dominika:

,,emm"
,,Domčo řekni mi to. Chci to vědět jen protože se mi o nich zdálo" tohle bylo hodně divné.
,,No dobře, tohle, to jsem já" ukázal jsem na sebe. Sedel jsem opěrný o lavičku a druhou ruku jsem měl okolo Tařiných ramen. V tu dobu nám bylo 12. Byla to taková ta dětská láska.❤️ Tahle fotka byla vyfocena v den nehody, je to poslední vzpomínka.
,,A tohle jsi ty ee teda Týna moje kamarádka. Jo a tohle jsou její rodiče" malém jsem se prozradil, ale vypadalo to že chápe.
,,To všechno sice chápu, ale proč se mi o nich zdálo?" její otázka mě nijak nezaskočila.
,,Netuším" pokrčil jsem rameny.
Hned dnes musím kontaktovat Tary rodiče. Ještě nevím co jim řeknu, ale něco určitě. Takhle to nenechám. Tara si dost prožila a nechci aby se trápila. Minulost je minulost a já teď žiju přítomností. Naše procházka byla super. Ukázal jsem Taře mé oblíbené místa. Automaticky se z nich stala i Tary oblíbená místa.
,,Už se začíná stmívat a navíc jsem slíbil Matyášovi video"
,,Jasné, moc jsem si to dneska užila. Ty místa které si mi ukázal, jsou kouzelné. Od této doby sem budu chodit furt" zasmála se a já s ní.
,,Tak ahoj!🥰" pošeptal jsem jí do ucha když se ke mne tiskla.
,,Budeš mi chybět Domčo"  nad tím jsem se musel opravdu pousmát.
,,Vsak se uvidíme za par hodin" zasmál jsem se😂
,,No jo, tak to neprodlužuj😂❤️👋🏻 Ahoj👋🏻" naposledy na mě zamávala a pal už mi mizela z dohledu. Ještě chvilku jsem tam stál.
Na nic jsem nečekal a vytáhnul mobil. Naťukal číslo rodičů Tary a začalo znít vytáčení.
,,Dobrý den u telefonu Nirovvi" ozvalo se z druhé strany hovoru.
,,Dobrý den, tady Dominik. Ten její bývalý chlapec před tou nehodou. Trosku jsme se sblížili."
,,Jistě, v čem je problém?"
,,Jde o to, že si myslím že si Tara začíná vzpomínat. Říkala že jí je muž na fotce s rodinou povědomý. A zdál se jí sen. O té nehodě. Přesně tak jak to bylo. Mám o ní strach." měl jsem rozklepaný hlas a sotva mi bylo rozumět.
,,Domčo, je v pořádku že máš o ni strach, ale co se má stát, stane se. Pokud si vzpomene bude to v pořádku. Nic s tím nedělej, ono se to nějak vyvine. " její hlas byl velice uklidňující. Věřil  jsem že to bude opravdu v pořádku.
,,Dobře děkuji, moc jste mě uklidnila."
,,Tak se měj, kdyby se něco znovu stalo a ty nevěděl co dělat, zavolej nám..
pak jsem hovor ukončil. Nevím jestli jsem rád asi spíše ne, ale třeba si na mě vzpomene.

Pohled Tary:
Hned co jsem přišla domu jsem si sedla za počítač a objednala závěsy. Takové jaké jsem měla když mi bylo 14.
M: Mrzí mě že si kvůli mne vyhodila zbytečně peníze🥺
T: A to je ten důvod! Furt mi koukáš do pokoje
M: Tak promiň...
T: Co se dá dělat

500 slov
23.dubna 2020
Ahoj lidi, omlouvám se že moje kapitoly jsou momentálně na bodu mrazu a bez emocí.
Umřel mi domácí mazlíček a já se to snažím vstřebat. Dnes jedeme pro nového tak snad mě z toho dostane❤️❤️🦅🦉
Buď budou kapitoly každý den, ale nudné. Nebo si dva dny počkáte a možná to bude jako dříve😊
Je to na vás❤️😊

Jeho pohled| Dokončeno| Moon | StudioMoonTV | ŠikanaKde žijí příběhy. Začni objevovat