Jeho pohled| Dokončeno| Moon | StudioMoonTV | Šikana

Thirteen) Nemocnice🏥

Seděla jsem v čekárně. Čekala jsem na doktora který mi konečně oznámí co mu je.
,,Slečna Tara?" řekl doktor a já už se zvedala.
,,Co mu je? co se stalo?! Tak mluvte už!" Skoro jsem křičela. Chtěla jsem už konečně vědět co mu je.
,,Hlavně se uklidnete prosím. Vašemu kamarádovi někdo hodil do pití prášek. Spíše takový lehký jed, ale nevíme co to s člověkem udělá. Nechoval se před tím než upadl divně?" já jsem zůstala stát jako tvrdé y. Kdo by to jako dělal?!
,,No, trošičku.. no spíše hodně divně. Chtěl mě vlastně .. emm teda že mě políbil. Což je na nej dost divné, je to můj kamarád"
,,Popište mi co jste dělali"
,,Šli jsme do kina kde jsme si koupili popcorn a pití"
,,Stop! Co to bylo za pití? Jak vypadal ten člověk?" zahrnul mě otázky kterými jsem nedokázala odpovědět.
,,Já se omlouvám, nebudu na to momentálně schopna odpovědět.."
,,jasně, to chápu. Až vám bude lépe my vás zavolame"
.
.
.
Seděla jsem v čekárně a netušila co bude dál.
,,Ahoj Taro!" zakricel když se blížil ke mně. Byla to momentálně moje jediná záchrana.
,,Ahoj zlato!" a rozběhla jsem se mu do objetí. V obličeji měl ustaraný výraz. Asi ho měl opravdu rád.
Já se neudržela a do očí se mi nahrnuly slzy.
,,Neboj Taruš, spolu to zvládněme" usmál se a políbil mě. Teď už jsem brečela na plno. Co když ten jed je nějaký silnější než se myslelo.
,,Děkuju ti za všechno Same" pevněji jsem ho objala.
,,Slečna Tara? Jste přípravena?" ozvalo se z místnosti a já jen přikývla. Už jsem byla skoro v té místnosti plných lidí v modrých oblecích, když jsem se ale podívala na Sama jak tam stojí a má slzy v očích, došlo mi že to zvládneme jen a jen spolu. Rozeběhla jsem se k němu a skočila mu kolem krku.
,,Bez nej to nezvládnu!" zakřičela jsem a ten policista jen protocil očima.
,,Tak pojďte" řekl znechuceně ale mně to bylo úplně jedno.
.
Seděli jsme u těch pánů a já žmoulala Samovu ruku. Bylo to hrozně uklidňující, cítila jsem se s nim v bezpečí.
,,Takže, ten chlapec, co všechno pil když jste si spolu vyšli?"
,,Tak měl jednu velkou colu z kina." Zamyslela jsem se nad tím či ještě něco pil.

Flash back:
Dominik si vzal flašku co měl z domova a moc se ji napil. V tu chvíli se trochu zatočil. Pak se stalo to co se stalo.

End flash back
,,Jste v pořádku?!" se mě všichni ptali.
,,Ano v pořádku" usmála jsem se.
,,Vzpomněla jsem si že měl ještě pití z domova"
,,Ano? A kdy začal být divny? Poté co se napil Coly nebo po napití z flašky" byla jsem si jistá že začal být divny až po filmu kdy měl Colu vypitou.
,, Po filmu" všichni se zarazili.
,,Jak ten muž vypadal?" Věděla jsme přesně jak vypadal.
Všechno jsem jim popsala a oni si to zapsali. Poslali nás do čekárny a Sam mezitím napsal klukům.
,,Jak to zvládáš?" zeptala jsem se po chvilce ticha kdy jsem jen byla opěrná o Sama.
,,Moc se o nej bojím" špitl.
,,Ty jsi ale srábotka. Určitě to nic nebylo." zasmál se někdo vzadu. Byl to vitaa ( vím že se asi v reálu nejmenuje Víťa ale budeme mu tak říkat).
,,Drž hubu" řekl mu Sam úplně s klidem.
,,No prosimtě, vždyť si ho nikdy neměl rad! Je to smažka!" tak tohle přehnal.
,,eště raz mu takhle povieš tak ti vlepím! Dominik za mnou vždycky stál a mám ho veľmi rad!" zakričel Samuel a byl hrozně naštvaný.
,,Myslíš SMAŽKA?" na slovo smažka dal obrovský důraz.
,,To si prehnal!" chtěl se už napřáhnout ale já ho zastavila.
,,Same uklidni se prosím"
,,Pro teba cokolvek"
,,No fuj. Já raději půjdu. Nechci tu ztrácet čas" a odešel.
Sam byl hrozně smutný a zároveň naštvaný. Objala jsem ho.
,, To bude v pohodě Samíku"
.
.
Uz jsme tu čekali asi deset minut když se přiřítil Matyáš.
,,Co se stalo! Je v pořádku. Jsi v pořádku ty Taro?!" byl straně upoceny a dokonce to vypadalo že i chvilku spal.
,,Uklidni se Matyáši. My jsme v pohodě, ale nevím jestli Dominik" sklopila jsem hlavu dolů.
,,To bude v pohodě" přisedl si a hlavu dal do dlaní.
Pak se podíval na nás a naše propojené ruce.
,,Tak vy dva?" řekl trochu s údivem.
,,J- jo" řekla jsem trochu nervózně.
,,Tak to vám přeju" usmál se a podíval se na nás.
Nedešla minuta ticha.
,, Vieš Matyáši, chtěl bych sa ti hrozně moc ospravedlniť za to ako som sa choval. Vo skutečnosti mám tebe a Dominika hrozně moc rád. Nevím jak som mohol dopustiť že jsem se takhle správal" bylo to moc upřímné a já jsem pochopila že se fakt moc změnil.
,,Samo to je úplně v pohodě. Vždycky jsme věděl že jsi ve skutečnosti hodný člověk s dobrým srdcem. Mám tě moc rád. A samozřejmě i Dominika" hrozně krásně se objali.
,,Hromadné objetí" zařval Matyáš a přizval mě do objetí.

820 slov
29.dubna
Můžete dále posílat otázky❤️