Tallinn [TS, TW, TO]

3# Tallinn

Vzpomínka - Klaus Mikaelson:

„Lásko," pohlédla na něj dívka, která ležela v jeho objetí. Tak moc milovala svého původního hybrida.

„Copak, lásko," políbil Tallinn na čelo původní upír. Po dlouhé době byl šťastný, měl to, co ostatní.

„Chtěla bych být s tebou navždy," uvelebila se mu dívka hlavou na hrudi.

„Ještě nepřišel ten správný čas," řekl pouze upír, nechtěl aby kvůli němu vše zahodila.

„Ale Klausi," odtáhla se od muže Tallinn, trošku to dívku naštvalo a překvapilo. Ona si myslela, že ji miluje. Nebo se mýlila?

„Tallinn, lásko, jen nechci, abys kvůli někomu jako jsem já vše zahodila. Co když budeš chtít jednou mít rodinu, tuhle možnost ti já nedám," opřel se o rám své postele Klaus. Nechtěl jí slibovat něco, co jí nemůže dát.

„Co bych ztratila? Ty jsi přece má rodina, jen tebe chci mít po svém boku," pohladila ho po tváři dívka a políbila ho na ty jeho sladké rty.

„Možná jednou," objal Klaus svou dívku, kterou miloval a přesto by jí zlomil srdce.

Scottův dům:

„Když jsi ten alfa a já beta, to tě musím poslouchat?" zajímala se dívka, z které se před pár týdny stal vlkodlak.

„No, nemusíš, pokud sama nechceš, jelikož já jsem tě neproměnil, tudíž nejsem tvoje alfa," řekl jí Scott. Byl by radši kdyby to byl on, ale tak to nefungovalo.

„Ach tak, to znamená, že má alfa je Stuart. Nakonec dosáhl toho, čeho chtěl, dřív nebo později si pro mě přijde," povzdechla si Tallinn, byl rozdíl spát s ním, ale být jeho vlčí družkou, to nikdy.

„Bude tě chtít mít po svém boku a hlavně ve smečce, tak už to chodí," Scott, dobře věděl, co to pro ni znamená. Tenkrát byl na jejím místě, když ho pokousal Peter.

„Od začátku to měl v plánu, chtěl ze mě udělat vlkodlaka svou vlčí družku," povzdechla si vlčice, nikdy nechtěla být vlkodlak, ale zase nechtěla zemřít.

„Vlčku, už nemusíš mít obavy, že by tě Walter nějak chtěl získat na svou stranu. Dnes byl polapen lovci a zabit v boji," ozval se najednou hlas mladíka, který se tam objevil.

„Doopravdy?" ulevilo se Tallinn, a přesto jako by se chtěla ujistit, zdali je to pravda.

„Jsi si jistý, Dereku?" zajímal se mladý alfa. Tím by se vše vyřešilo a nic by nehrozilo jeho kamarádce.

„Když říkám, že je mrtvý, tak je mrtvý. Snad ještě poznám Stuarta Waltera," ozval se trošku naštvaně vlkodlak.

O několik dní později v lese:

„Já ti neublížím," ozval se mladý lovec, který se k ní přibližoval.

„Nepřibližuj se, nebo za sebe neručím," vrčela na něj Tallinn ve své vlčí podobě. Její oči žhnuly pronikavě modrou barvou.

„Jen klid vlčku, neublížím ti," lovec, který se opět o kousek přiblížil k vlčí dívce.

„To samé jsi říkal i jemu?" utrousila vlčice a ukázala na mrtvé tělo vlkodlaka, který ležel v kaluži krvi.

„Co se týče jeho, musel jsem ho zabít, ani nevíš kolik mrtvých dívek má na svědomí. Kolik rodin teď trpí ze ztráty svých dcer," vysvětlil jí lovec, který už dávno ani lovcem nebyl. Ale pořád dával pozor na pořádek, nikdo bez trestu neušel.

„Tady jsi, všude jsme tě hledali," ozval se známý hlas mladíka, za kterým přijela do Beacon Hills.

„Wellsi," ušklíbl se vlkodlak, který ho vůbec nemusel, i když byl na jejich straně. Prostě si nepadli do oka.

„Lahey," lovec se na něj ani nepodíval, stále se díval na mladou vlčici.

„Ty ho znáš, Isaacu?" pohlédla na něj Tallinn, jako kdyby byly staří přátelé.

„Bohužel ano, tady Wells je na naší straně," utrousil Isaac, nevěděl proč, ale neměl ho vůbec v lásce.

„Pro tebe vlčku jen Joshua," usmál se na dívku lovec a vůbec mu nevadilo, že je tam ten vlkodlak. Dělal, že tam není.

„Ta... Tallinn," řekla nakonec váhavě dívka. Z nějakého důvodu jí připomněl její lásku, původního upíra.

Vzpomínka - Klaus Mikaelson:

„Co takhle rande, Blacková," ozval se mužský hlas za dívkou.

„Až zamrzne peklo, Mikaelsone," ušklíbla se Tallinn a dál se věnovala své knížce.

„Lásko, ale já v peklo nevěřím," sedl si vedle ní v kavárně Klaus a dělal, že tohle dělá stále.

„Ale to by měl, jednou tam skončíš," odpověděla mu chladně dívka. Za tu dobu už věděla, kdo je velký Klaus Mikaelson.

„No tak, lásko, to mi pěkně přeješ," zasmál se původní upír, bavilo ho ji takto provokovat.

„Nic, co si nezasloužíš," mrkla na něj Tallinn a dál četla svou oblíbenou knihu, přitom dělala, že tam vůbec není.

„Doopravdy? Drákula?" zasmál se Klaus, když dívce vzal z rukou onou knihu.

„Vrať mi ji!" okřikla upíra naštvaná Tallinn.

„Co za to, maličká?" culil se nevinně původní upír, jako kdyby to dělal neustále.

Současnost v Beacon Hills:

„To bude zase dobrý lásko," snažila se Tallinn nějak utěšit Joshuu, který byl docela dost zraněný.

„Scotte, už tam budeme?" zajímala Malia, která seděla vzadu vedle své kamarádky a jejího přítele.

„Ještě pár minut," ozval se alfa, jel co nejrychleji jak mohl.

„Co se tam vůbec stalo? Bylo tak rychle, že jsme nepostřehli, kdo mu to udělal," zajímal se Stiles sedící vedle Scotta. Doopravdy nevěděli, co se stalo.

„Bránila jsem ho před vlkodlaky, a on zase mě před lovci. Najednou se to stalo tak rychle, lovec vystřelil po mě, ale cestu mu zatarasil Joshua. Místo mě schytal tři kulky a teď mi umírá v náručí," povzdechla si s pláčem vlčí dívka, která opět přicházela o milovanou bytost.

„Nic mi není," ozval se tichý hlásek lovce. Nechtěl, aby si dělala starosti. Tak nějak věděl, že už tady dlouho nebude.

„Scotte, přidej!" přikázala mu mladá kojotodlačice, jelikož tušila, že se brzy něco stane. Lovec umíral v náručí její kamarádky.

„Okamžitě zastav!" vykřikla Tallinn. Už nemohli čekat. Teď, nebo nikdy. Zakousla se mu do ramene.

„Ty jsi ho...," ozval se Scott, když si všiml krve na jejich ústech. Dobře věděl, že ho právě pokousala, chtěla ho proměnit.

„Neměla jsem na výběr," utřela si krev ze svých úst. Nechtěla aby zemřel. Chtěla ho mít jako vždy po svém boku.

„Tallinn," rozkašlal se při jejím jménu Joshua, přitom vykašlával černou krev.

„Ano lásko," pohlédla na něj dívka v očích měla slzy. Když spatřila černou tekutinu, dobře věděla, co se děje. Tělo lovce odmítlo vlčí jed.

„Miluju tě," zalapal po dechu lovec. Musel jí to říct, ještě naposledy, než zemře. A pak se to stalo.

„A já tebe," políbila ho Tallinn. Pevně držela v náručí mrtvé tělo svého milovaného lovce.

„Je mi to líto," snažila se ji utěšit Malia. Dobře znala ten pocit, když o někoho přijdete.