Tallinn [TS, TW, TO]

5# Tallinn

Jacob se jen tak hrabal v jídle, stále myslel na to, co řekla Leah, z nějakého důvodu chtěl věřit, že by to mohla být jeho sestra. Proto vstal od stolu a vydal se směrem ke dveřím, rozloučil se a namířil si to rovnou domů. Kdoví, možná jeho otec je konečně doma? Sám chtěl mít nějakou námitku, ale nakonec si to rozmyslel, lhal by, kdyby řekl, že mu Tallinn nechyběla. Když byl mladší, byla to jeho první láska, ale tenkrát to bylo neopětované. Mezitím přijel Billy, kterého přivezl jako vždy Charlie, pomohl mu zpět do vozíčku a rozloučili se. Vydal se ke svému domu, když si všiml, že se v domě svítí, tak si řekl, že je jeho syn už doma. Dnes přijel později než obvykle, víte jak to chodí, když se dva chlapi sejdou u piva a fotbalu. Aniž by měl tušení, že v domě není jeho syn, ale nýbrž jeho dcera, která byla pár let pryč. Kdysi dávno každý den, týden, měsíc čekal, že se jednou objeví u jeho prahu, ale nikdy se tak nestalo. Ne že by vzdal, že se Tallinn někdy vrátí, jen to akceptoval, že se to taky nikdy nemusí stát. Jen Jacob stále věří, že se vrátí domů, prý mu dala slib, že se jednou opět shledají. Vjel do svého domu, bylo rozsvíceno, ale všude bylo tak nějak klid a ticho.

,,Jacku, synku, jsi tu?" volal hned u dveří Billy, když vjel dovnitř.

,,Ahoj, tati," ozval se najednou dívčí hlas. Bylo to dlouho, kdy to řekla naposledy, tenkrát byla jiného názoru, nakonec toho litovala.

,,Tallinn," řekl nevěřícně muž na vozíčku, nevěřil svým očím ani uším.

,,Ano, jsem to já,'' popošla trochu blíže ke svému otci, takovým váhavým krokem.

,,Tallinn," vyslovil její jméno Billy, stále nevěřil, že je tady. Určitě to byl nějaký přelud, říkal si pro sebe, na začátku měl takové sny, že se vrátila, ale opak byl pravdou.

,,Omlouvám se, že to tak dlouho trvalo," klekla si k němu Tallinn a dala mu hlavu do klína.

,,To je pořádku, hlavně, že jsi už doma." odpověděl po chvíli Billy, když si uvědomil, že se jeho dcera vrátila znovu k němu.

,,Chyběl jsi mi," podívala se na svého otce mladá dívka, když si sedla ke stolu.

,,A ty mě zlatíčko," usmál se na ni Billy a chytil Tallinn za ruku a stiskl ji.

,,Tati, jsem doma," ozval se Jacob, ale kuchyni se zarazil, když spatřil otce s nějakou dívkou.

,,Jak vidím, je z tebe už velký muž," pohlédla na mladíka Tallinn, až teď ji mohl vidět do tváře.

,,Tallinn," podíval se na dívku Jacob, konečně ji poznal. Byla to jeho starší sestra, jak dlouho čekal na tento den.

,,Už je to doba bratře, ale slib je slib," usmála se dívka, a přitom si vzpomněla, jak dala svému bratrovi slib, že se jednou vrátí.

,,Že ti to trvalo," objal pevně svou sestru, konečně byla zase při jeho boku. Opět měl svou velkou sestřičku, tak moc mu chyběla.

Bylo to pár dní, co Tallinn byla v městečku, zabydlela se ve svém starém pokoji. Všichni jí ze smečky přivítali, hlavně Sam, který dívku rád viděl, to se však nedalo říct o Leah, která žárlila, jelikož se všichni točili kolem ní. I když měla povědomý pach, jen ho nemohli zařadit, tak se tomu nepřestala věnovat. Když to budou nejméně čekat, určitě si vzpomenou, teď se tím nebude zaobírat. Dokonce se seznámila rodinou Cullenových, včetně malé Nessy, se kterou si hned padli do oka. Poznala všechny Cullenovi, kromě Rosalie, která zemřela a Emmetta, který před časem odjel. Ani se mu nedivila, že musel pryč, též cítila v srdci tu bolest ze ztráty Joshuy. V noci tiše pláče do polštáře, aby ji nikdo neslyšel, i když ví, že slyšel. Jen se ještě nikdo neodvážil zeptat na důvod, nebo co dělala těch posledních pět let. Ale je svým způsobem ráda, jelikož vzpomínky bolí, a nechce si to připomínat. Ne vždy jde vše tak, jak si člověk přeje, bolest tam stále je a zůstane, a je jedno, zdali kvůli bolesti ze smrti matky, Klause nebo Joshuy, prostě tam je.

Po dlouhé době se vrací, dalo by se říct ztracený syn, který odjel, aby se pokusil zapomenout na bolest. Ale není to tak jednoduché, jak si myslel, ta bolest tam stále je, i když mu možná srdce nebije. Svou Rosalie velmi miloval, byl to přece jeho anděl strážný, kterého tenkrát zachránil a teď má být bez ní. Proto se rozhodl vrátit se do Forks, řekl si, že by chtěl zemřít po boku své rodiny. I když dobře ví, že se mu to budou za každou cenu vymluvit, a donutit ho, aby se začal krmit. Jelikož věděl, že to dávno vědí, že se chce nechat vyhladovět, chce cítit to, co cítila Rosalie. Když se otrávila špatnou zvířecí krví, nemohla pozřít žádnou krev, vždy ji vyzvracela. Jed byl silnější než si Carlisle myslel, do týdne zemřela. Teď stojí ve svém pokoji a všude cítí svou milovanou lásku, tu vůni nikdy nezapomene, takto voněla pouze ona. Když si konečně vybalil, tak se vydal do obýváku, kde na něj čekala celá rodina, která bude mít plno otázek.

,,Vypadáš hrozně," prohlížela si ho Alice, za tu dobu se hodně změnil, jako kdyby to vůbec nebyl on.

,,Též tě rád vidím Alice," ušklíbl se mladý upír, i bez ní ví, jak vypadá, tudíž mu to nemusí ani říkat. Ale co čekal, že?

,,Vítej doma synu," přivítal ho Carlisle, a přitom mu dal prostor. Jak bude chtít, sám jim řekne, kde byl a co dělal.

,,Jsem ráda, že jsi tady, při své rodině," objala ho krátce Esme, byl jako syn, kterého nikdy neměla.

,,Hmm," zamračil se Edward, jelikož mu nemohl číst myšlenky.

,,Děje se něco Edwarde?" zajímal se Carlisle, když si všiml pohledu svého syna.

,,Ale jen, že mu nemůžu číst myšlenky," pohlédl směrem k mladému upírovi, který byl jako bratr.

,,Bude to tím, že jsem se naučil, jak svou mysl uzavřít, nepotřebuji, aby někdo jako ty, se mi hrabal v hlavě." odfrkl si Emmett, za tu dobu se naučil, jak mít své myšlenky pouze pro sebe.

,,Emmette, takového tě vůbec neznáme," ozval se po nějaké době Jasper, který vše sledoval a nic neříkal až doteď.

,,Milý bratře, hodně věcí se změnilo," ušklíbl se Emmett, věděl, že to není on, ale bez Rosalii to nebylo ono.

,,Už jsou tady, už jsou tady!" křičela nadšeně Nessy, která byla s Bellou, celou tu dobu na terase.

,,Jen klid Nessy," zasmála se Bella, byla ráda, že její malá dcerka si našla zalíbení v dívce, brala ji jako svou starší sestru.

,,Tallinn," vykřikla dívenka, a skočila mladé ženě do náruče.

,,Jakpak se máme, princezničko," pousmála se Tallinn a vzala si dívenku do náruče. Nessy své malé ručičky omotala kolem jejího krku, a hlavu si dala na její hruď.

,,A já jsem vosk," zasmál se Jacob, trošku žárlil, že jeho budoucí ženuška má radši jeho sestru než jeho.

,,Dobře, přijel strejda Emmett, a tebe taky ráda vidím." Nessy, která se podívala pak na vlkodlaka, a svou ručičku mu podala.

,,Vítám vás, jak se Tallinn cítíš, když jsi tu byla naposledy, nebylo ti dobře, celá si hořela." přivítala je Bella, a zároveň se zajímala, jak se jí daří. Když tady byla, měla velmi vysokou horečku, a třásla se zimou, proto chtěla vědět, jak jí je.

,,Je mi okey, byl to nějaký chvilkový virus, který nestojí za řeč." usmála se dívka, i když to bylo zvláštní, nikdy nebyla nemocná.