Táborové léto 2

41: Disappointment

Po nějaké době někdo zaklepal na dveře a já se okamžitě vyhoupla na nohy v domnění, že je to Mike. Nebyla jsem vůbec připravená na rozhovor s ním, ale museli jsme si promluvit. Chtěla jsem už konečně znát důvod, proč mi za dva dny zmizí. 

Pohotově jsem otevřela a hned nato se zarazila. „Cathy?" 

Dovolila bych si říct, že ona vypadala stejně překvapeně jako já. „Ellie," vydechla. Pochopila jsem, že za mnou pravděpodobně nepřišla.  

„Koho sháníš?" zeptala jsem se zvědavě. 

„Vlastně skoro všechny. Dneska pořádám další večírek," vysvětlila. „Ty i tvoje spolubydlící jste zvané. Můžu se spolehnout, že jim to řekneš?"

Nechápavě jsem se zamračila. „Jo, proč si myslíš, že bych jim to zatajila?" 

„No, já vím, že se ti to předtím nelíbilo," oznámila mi. „ale vlastně bych ti měla poděkovat, že jsi zakryla stopy. Tohle dělám už dost dlouho a nejde o nic, než jen o zábavu. Nechci, aby sis o mně myslela něco špatného. Musíme si to tu přece nějak zpestřit, ne? Každopádně, pochopím, když dnes nepřijdeš."

Na malou chvíli jsem se zamyslela. Když jsem byla na jejím mejdanu poprvé, vyděsilo mě, že tam byl alkohol a že ho nabízeli každému, kdo byl přítomen. Společně s Mikem jsme tenhle problém vyřešili a všechny lahve vyhodili, jenže jak se zdálo, Cathy měla zásoby. Ještě včera bych se do toho opět vložila, ale právě teď mě to trápilo ze všeho nejmíň.

„Ne, vlastně přijdu moc ráda," odvětila jsem. Cathy užasle nadzvedla obočí. I já sama jsem byla svou reakcí překvapená, ale víc než to jsem byla ze všeho unavená. Potřebovala jsem nutně vypnout a Cathynin večírek mi nahrál do karet. 

„Tak to mám radost, těším se!" zazubila se a pak vzpřímenou chůzí odkráčela k vedlejší chatce. 

Zaklapla jsem dveře a vrátila se do své postele. Holky na mě vrhly pátravé pohledy a vyčkávaly. „Cathy nás všechny pozvala na svou dnešní party."

„Aha," povzdechla si Amy. „Já si ji tentokrát nechám ujít."

Otevřela jsem pusu, abych se Amy zeptala proč, ale Mack mě v mluvení předběhla. „To já ne! Minule jsem nešla, takže to musím napravit," prohlásila rozhodně. 

„Taky nepůjdu. Mám se dneska sejít s Chrisem," informovala nás Emma. To se mi perfektně hodilo. Nikdo mě tak nebude hlídat a přesvědčovat, abych se od pití držela dál. Věřila jsem, že MacKenzie mě nechá být a možná se ke mně dokonce přidá. Amy a Emma by to tak nenechaly, ale ani jedna z nich nemá v plánu přijít.

Jediný problém byl Mike. Mohla jsem jen doufat, že se neukáže. 

* * *

Jakmile se mladší táborníci a vedoucí uložili ke spánku, vypuklo to. Hudba hrála opravdu tiše, stejně jako minule. Nesměli jsme být příliš hlasití, jinak bychom z toho měli pořádný problém. Když se ode mě Mack vzdálila přesně tak, jak mi vyhovovalo, vydala jsem se za Cathy, která na mě mávala.

„Takže?" čekala jsem a zkoumavě si ji prohlížela.

„Tady," natáhla ke mně ruku, v níž pevně držela skleněnou láhev. Neměla jsem ze sebe dobrý pocit. Opět jsem porušovala pravidla, ale koneckonců, kdo je tu neporušoval? „Ber to jako takový přípitek na návrat Yolandy," pokrčila rameny.

Ihned jsem si od ní flašku vzala. „V tom případě nemůžu odmítnout," pousmála jsem, přiložila si vršek láhve k ústům a pomalu se napila. Bylo to tak jednoduché a probouzelo to ve mně pocit naprosté svobody. Teď žádné starosti, jen zábava, opakovala jsem si v hlavě.