Jenom sen !?/ Grey, STEIN27 [DOKONČENO]

|část 7| už se těším 😊

Po snídani Péťa musel odejít a já dole čekala až vstane Laura s Marťou. Asi po 10ti minutách čekání přišla dolů Laura
Já: „dobrý ráno"
L: „dobrý"
Já: „tak co?"
L: „já nevím"
Já: „co nevíš?"
L: „jestli jsme spolu nebo ne"
G: „jasně že jsme"
Přišel ze zadu a ani jedna jsme ho neviděli
Já: „aww, přeju vám to"

Obejmula jsem první Lauru a potom Martina. Šeptla jsem mu do ucha tak aby to Laura neslyšela „nic ji prosím neudělej". Jen se usmál a šel se najíst, s Laurou jsem si zatím povídala. Řešili jsme náhodné věci co nás napadli. Pak samozřejmě došla řada na otázku jak je to mezi mnou a Péťou, nevěděla jsem co říct. Skončila jsem u odpovědi :„já nevím". Martin za chvíli přišel a řekl že musí jít někam do studia. Jenom jsme obě souhlasili a rozloučili se. Napadlo mě že bych mohla zavolat mamce kdy se vrátí

Já- „ahoj mami"
M- „ahoj zlatíčko"
M- „copak potřebuješ ?"
Já- „já jen kdy se tak vrátíte ?'"
M- „trošku jsme si to tady protáhli. Takže asi příští týden"
Já- „dobře, řeknu to Martinovi"
M- „tak papa už musím"
Já- „ahoj, mám vás ráda"

Šla jsem to říct Martinovi. Když jsem němu přišla zrovna něco nahrával, sedla jsem si na postel a jen ho poslouchala. Za chvíli si mě všiml.
G- „jsem si tě nevšiml, co potřebuješ ?"
Já- „jen že se rodiče vrátí asi příští týden"
G- „a nepojedeme někam ?"
Já- „Jo klidně, zeptám se Laury"

Přišla jsem dolu a seděla tam Laura s Péťou, Péťovi jsem hned skočila do objetí. Zeptala jsem se jich jestli by chtěli, oba hned souhlasili a Laura se šla pro jistotu zeptat rodičů, ani nejsme plnoleté. Mezitím jsme s Marťou šli najít letenky a hotel. Už přišla Laura a hned vykřikla „jooo, můžu". Všichni jsme začali balit a připravovat se, než jsme se nadáli byla 1 hodina ráno a všichni jsme si šli lehnout.

Kam myslíte že poletí ?
Změní se něco mezi nimi ? 🙂❤️
Baví vás můj příběh ? 😊